DX7-mička s Li-polkama.

Já nic, to Vašek…Ten jednoznačně prohlásil, že ve své DX7 ty originální NiMhy nechce ani vidět, protože je musí každých 14 dní nabíjet a přitom na ně žádné extrémní letové časy neudělá. Musel jsem mu dát za pravdu. Ani já nejsem s kvalitou originálního packu NiMhů Spektrum 1500mAh spokojen. Jenže Vašek byl rozmazlen svým předchozím vysílačem MPX Evo 9. Ten měl vybaven 2S packem lionek o kterých v podstatě ani nevěděl. Navíc díky konstrukci vysílačů MPX, které jsou dělané pro napájení ze 6 článků NiMh/Nicd, nabíjel skutečně sporadicky. A to já byl na druhou stranu zvyklý nabíjet vysílač jak o život. U mé bývalé MX-22 měl originální vysílačový pack s popisem Graupner NiMh 1700mAh skutečně opovrženíhodnou kvalitu. Vašek je garantem výzkumně-technické platformy naší RC-undergroundové skupiny „Весёлие Спєkтристы“ a tak jsem nezaváhal a šel do výměny vysílačové baterie s ním. Počkali jsme si, až v našem modelářském obchodě patřičnou baterii dostanou a dva kousky jsme objednali. V mezidobí Vašek zjišťoval co a jak a pátral po zkušenostech uživatelů námi objednaných baterií.

Po shrnutí nabytých poznatků lze říci toto:

Na jedné straně stojí firma Spektrum, která jednoznačně lipolky do vysílačů nedoporučuje. To má několik důvodů :
1)plně nabitý pack lipolek má vyšší napětí než pack 8 NiMh. Sice je to asi o + 0,5V ale…2,4GHz technologie ve vysílači nevyužívá napětí 8 NiMh . Stabilizátorem je napětí napájecí baterie sráženo na pracovní napětí. Při použití plně nabité 3S lipol baterie bude stabilizátor asi přetížen a pravděpodobně bude dost topit. Vašek si myslí, že to vadit nebude, já to zatím budu řešit nabíjením baterky na 12V.

2)Dalším problémem je, že opět kvůli vysokému napětí, tentokrát však vybitého packu, pravděpodobně nebude fungovat alarm vysílače, oznamující nízké napětí baterie. Navíc lipol-pack je vybaven ochranným obvodem, zamezujícím přílišnému vybití baterie. Nastavené napětí této „pojistky“ je pro nás zatím neznámé.

3) Hledisko relativní nebezpečnosti lipolek obzvláště v procesu nabíjení. Diskutabilní, ale stát se může skutečně všechno. Z hlediska zájmu firmy nelze tedy doporučení nic vytknout. Je v pořádku.

Na straně druhé stojí řada spokojených uživatelů námi objednaného packu plus lehká reklamní masáž ze strany prodejce.

Jak se k tomu postavíme my?

Jednoznačně do lipolek jdeme. Na vlastní nebezpečí. Body 1) a 2) vyřešíme vřazením „oblbujících diod“ do napájecího přívodu baterie. Tím dosáhneme sražení napětí, vstupujícího z baterie do vysílače, na úroveň běžné NiMh baterie. Pro vysílač se nic nemění, alarm by měl fungovat normálně. Bod 3) je na osobní odpovědnosti každého z nás.

Co zbývá doladit?

Zbývá nám zjistit, jak funguje ochranná elektronika lipolky a do jakého napětí je lipolka ještě bezpečně použitelná. Vašek proto vzal svou zcela novou baterii, hodil ji na vybíjení a proces zdokumentoval. Výsledky mají určitou bezpečnostní rezervu – ve vysílači baterie nebude vybíjena proudem 0,5A . Nicméně pokud by tomu tak bylo, tak od té chvíle, co napětí spadne pod 10,8V jde dost rychle dolů a máte zhruba 12 minut na to, aby jste přistáli a dali nabít vysílač. Skutečnost ale bude pro uživatele výrazně příznivější a asi i méně dramatická.

Z nedbalosti a lehkomyslnosti, ale vědom si získaných poznatků, jsem začal lipolku ve své DX7 používat tak, jak ji výrobce stvořil. Výdrží jsem nadšen až “zděšen”. Od 20.4. jsem ještě nenabíjel, napětí mám momentálně 11,2 V. Dobu čistého provozu jsem detailně neměřil, na to přijde čas po dalším nabití. Momentální odhad vycházející z toho, co mi utkvělo v mé velice omezené paměti: tipnul bych si, že 4 hodiny čistého času rádio již na lipolku odvysílalo zcela určitě a nabíjet zatím nemusím. S původníma NiMhama bych měl ve stejném období za sebou 2-3 nabíjení a to hlavně díky “kvalitnímu samovybíjení”. Takže i přes zmiňovaná úskalí to zatím vidím jako krok kupředu. Samozřejmě na vlastní nebezpečí…