DX7-mička s Li-polkama II. – tentokrát prakticky.

Příspěvek DX7-mička s Li-polkama splnil svůj účel – z reakcí na něj vzešly užitečné rady. Dnes tedy postoupím od teorie k praxi.

Ve vzpomínaném příspěvku  jsem se vůbec nezmínil o tom, že vůbec nejvhodnějším tuningem DX7 by byla výměna přetěžovaného regulátoru napětí. V době sepisování příspěvku jsem o tomto kroku vůbec nepřemýšlel. Nicméně k němu došlo díky poznatkům, získaným v diskusi k příspěvku. U firmy Dimension Enginering jsem dle získané rady objednal správně dimenzovaný regulátor, který je svou konstrukcí přímo učen k náhradě původně použitých regulátorů v soupravách Spektrum. Hlavní přínos regulátoru spočívá v tom, že snižuje ztráty  napájení, protože není přetížen a tudíž tak výrazně netopí. Po jeho výměně se  zlepší výdrž vysílače i s původní NiMh baterií. Možná ještě podstatnější význam má tato výměna v souvislosti s použitím vysílačových Lipol baterií, protože tomuto regulátoru vyšší napětí plně nabitých lipolek nikterak nevadí. Tím je problém „zda napájení z lipolek původní regulátor vydrží“ definitivně vyřešen. 

Detailní popis postupu výměny je přímo na stránkách výrobce. Svůj postup nehodlám zde popisovat a ani doporučovat, abych nezavdával příčiny k nesmyslným reakcím. Rozhodně je potřeba vhodné nářadí a zkušenosti. S pistolovou páječkou na to nechoďte. Snad jen jeden zásadní postřeh – dá se to udělat i tak, že původní součástka zůstane na svém místě a v případě potřeby (např. v případě reklamace RC soupravy) lze vše uvést do původního stavu.
První, co mne po provedení úpravy zajímalo: funguje to vůbec?. Funguje, bez problémů. Něco se změnilo na první poslech  – upravená DX7 již nevydává zvuk hodně tlumené svářečky – regulující regulátor totiž již nerezonuje o desku plošného spoje.

To nejpodstatnější, co mne zajímalo, byla celková přesně změřená výdrž napájení vysílače s novým regulátorem a lipolkama. Zvolil jsem prázdné nikdy nepoužité místo v paměti vysílače, zkontroloval, zda  stopky  celkového času modelu jsou vynulovány a nechal vysílač zapnutý až do jeho úplného vybití a vypnutí. Změřený čas je 14hodin 53minut. Není co dodat.
Při prvním vybití lipolek ve vysílači alarm nízkého napětí  tento stav zachytil a bezpečně indikoval. Po tomto signálu zůstalo necelých 5 minut do úplného zhasnutí vysílače, které vlastně způsobila fungující ochrana podvybití baterek. Na displayi byl v tu chvíli údaj 8,5V(?!). Při druhém úplném vybití se tak nestalo a vysílač zhasnul již při 9,5V opět zásluhou fungující ochrany podvybití lipol baterie. Uvažované vložení „oblbujících“ diod tedy určitě nezaškodí. Jednoznačně se potvrdil výsledek testu lipolek při vybíjení na nabíječce a  ten není  pro vybíjení ve vysílači optimističtější, jak jsem si původně myslel. Jakmile napětí klesne pod 11V, jde pak hodně rychle dolů. Zbývá pak opravdu přibližně 12 minut do zhasnutí displaye a nemožnosti vysílač restartovat. Pro mne z toho plyne jednoznačný závěr – pokud na vysílači uvidím hodnotu 10,8V nestartuji, jdu nabíjet.
Několikrát jsem se zmínil o ochraně lipolek před podvybitím. Funguje tak, že když napětí jednoho z článků dosáhne 3 V, ochrana tento článek odpojí a tím srazí napětí celé baterie o napětí právě tohoto článku a to způsobí vypnutí vysílače. V tomto případě ovšem vypnutí definitivní, což je oproti NiMh nevýhoda. NiMh se  po vypnutí a zapnutí vysílače dokáží v krizové situaci na chvilku vzpamatovat. Chráněné lipolky toto nedokážou. Ochrana přestane fungovat až v okamžiku, kdy se při nabíjení napětí článku zvýší na minimální akceptovatelnou hodnotu s dále rostoucí tendencí.