Jukni na Juku!

Žádný haloletec určitě nepohrdne tím, když mu jeho akrobat létá jako po drátkách a chová se způsobně tak, jak se na slušně vychovaný haloakromodel sluší. Jenže slušňáci nejsou vždy a za všech okolností v oblibě. Někdy  přijde i na haloletce chuť polítat si s něčím jiným než je způsobný a přesný akrobat, s něčím divočejším či prostě jen zásadně odlišným. No a když se tato chuť vynásobí ještě chutí experimentovat je to ten správný čas „juknout“ se někde po nějaké zajímavé inspiraci. Já měl inspirace dvě a obě se zjevily téměř v jednom okamžiku – netradičně malý shockflyerek Jan Týce, který jsem viděl létat v kladenské hale a model Juka konstrukce Jeremy Chinna, zmenšený na rozpětí  24 palců.

 

 

 Ano! To je ono! To je ta správná myšlenka! V poslední době se vyrojilo spousta masově produkovaných a přitom cenově velice zajímavých malých serv, motorů a baterek a tak je na čase zkusit, co se z toho dá použít k vybavení shockflyeru menších rozměrů, než dnes standardních a hlavně zjistit, jak se takový model bude chovat. Mně padl do oka zmíněný model Juka. Měl jsem v plánu postavit si jej v původní velikosti, ale nakonec jsem se rozhodl použít jeho tvarů ke stavbě minishockflyeru. Poměr zmenšení jsem musel nějak odhadnout dle hmotnosti a velikosti použitého vybavení. To mi již hodnou dobu polehává doma, i když bylo objednáno k úplně jiným účelům. Takže jak jsem uvažoval v případě výbavy? Dost času jsem věnoval výběru motoru tím, že jsem pročítal zkušenosti uživatelů mnou vytipovaných motorů. Doma mi ležel již osobně vyzkoušený typ  18-11 2000kv Micro Brushless Outrunner (10g), nicméně jsem hledal jeho maličko ostřejší alternativu ve zhruba stejné hmotnostní kategorii. Vybral jsem a objednal C1822 Micro brushless Outrunner 2100kv (14g).  Regulátor byl jasný –  TURNIGY Plush 6A /.8bec/6g Speed Controller. Nic lepšího, menšího a levnějšího neexistuje. Serva  Vigor VS9 4.4g / .6kg / .08sec  používám k plné spokojenosti již třičtvrtě roku v halovém pyloňáčku Mikrobear. Pomýšlel jsem ještě na malinko menší serva, ale poté co jsem některé z uvažovaných typů viděl v akci  jsem se raději vrátil k již ozkoušeným  VS9, protože chodí plynule, přesně a rychle. Výběr baterie je velké dilema. Je potřeba nepřehnat to s velikosti a nepodcenit to s výkonností. V této hmotnostně-kapacitní kategorii není výběr použitelných typů nijak široký a tak celkem jednoznačně padla volba lipol baterii HiModel 200mAh / 7.4V 20C LiPoly Battery Pack W/O Balancer,  pro kterou navíc hovořilo i to, že je velice dobře použitelná v již zmiňovaném mikropyloňáčku.

 

 

Po dlouhém rozvažování jsem rozhodl postavit na zmíněné vybavení model o rozpětí 65cm. Plánek jsem si tedy příslušně zmenšil, vytiskl a na Nový rok jsem zařízl do zbytků extruporové desky a vyrobil z nich všechny díly. V následujících dnech jsem se zaobíral otázkou jak pořešit povrchovku. Co se s ní zdržovat, když je to vlastně jen takový pokus? Ale co když to bude  dobře lítat – jak pak nabarvím již hotový osazený model? Mé lemplovské já  prohrálo a já tedy jeden večer věnoval výrobě šablon, podle kterých jsem další večer model pomocí spayů na polystyrén nastříkal. Stavby pak již byla záležitosti běžné rutiny a tak ji popisovat nebudu. Jen podotknu, že jsem postupoval naprosto klasicky a žádné „odlehčovací manévry“ jsem neprováděl. Osazení modelu šlo povětšinou také hladce až při montáži motoru se to zaseklo na problému s „čínským šlendriánem“.  Chtěl jsem použít motor C1822. Ten má unášeč vrtule součástí oběžného pláště a tento je velice nepovedený. Krátké šroubky pro připevnění gumiček jsou navíc umístěny značně nesymetricky a navíc na osazení pasují pouze vrtule GWS do maximálního rozměru 5 x 4,5. Pro tento model uvažované 6×3 či 7×3,5 na unášeči nesedí. Skřípám zuby a sahám po „uloženkovém“ 18-11 2000kv. Snažím se sundat lože motoru – nelze. Použité imbusové červíky mají buď neidentifikovatelný rozměr a nebo jsou strženy již z výroby. Nastupují malinké kleštičky, kterými se motor podařilo vysvobodit. Pro upevnění 18-11 2000kv do modelu vyrábím speciální laminátovou přepážku na míru. Osazuji unášeč, ale ouha!  Druhý imbusový šroubek nejde zašroubovat, je nějak pomrvený. Chvíli ho zkoumám a nakonec volím hrubou sílu a jsem úspěšný. Zadostiučiněním za celé to prožité rozčarování je až pohled na cenu obou motorů.

Nadchází čas vážení. Můj rozpočet v té nejskeptičtější verzi byl 75g, skutečnost je 83g. Mno…lehké zklamání. Uvidíme jak to poletí.

 

 

Hala Neratovice, neděle 11.1.2009, krátce po 10:00. Konečně jsme se po prázdninových obstrukcích dostali do haly. Dva mé nové stroje – Balistik a Juka – čekají na zálet. První letí Balistik. Nevypadá to špatně, ale bude to ještě hodně ladění. Pak jde do vzduchu Juka. Do jejího nastavení není třeba ani šáhnout! Velmi příjemné překvapení. Ač malý model s křídlem bez veškerých aerodynamických  pomůcek, letí Juka velice příjemně a stabilně. Rychle i hodně pomalu – žádný problém. Mrštný, obratný model se kterým se člověk vyblbne. Malé rozměry a nízká hmotnost jsou jednoznačný plusem. Jen ten motor by mohl být o chloupek silnější… Celkově: moje spokojenost a pochvala od nastoupených  spoluletců.