Omlouvám se maketářům za FW-190D

Posted in Elektrolety, Slowfly/Parkfly on 2.2.2017 by aviator

Omlouvám se, že jsem si v létě minulého roku koupil tenhle … model … Focke-Wulf FW-190D. Ano, maketářům, kteří se s modelem potkali se vesměs udělalo nevolno. Všem bez vyjímky. Já jsem rád, že mám v letectvoznalectví tak obrovské mezery, že to se mnou nic nedělá. Až najdu odkaz na virtuální „emitní“ pytlík, dám sem maketářům na něj odkaz. Rozpětí modelu je 410mm, hmotnost 50g, pohon stejnosměrným motorem s převodovkou a napájením z jednoho článku o kapacitě 150mAh.

dora_02

A teď důvod proč jsem si model kupoval. Vnitřnosti. Je vybaven mikropřijímačem DSM2 a 3 mikroservy, což se bude hodit, až mne model omrzí. Navíc ten přijímač má stabilizaci. První model, na kterém jsem stabilizaci mohl vyzkoušet. Kde jinde by se měl vliv stabilizace projevit více, než na malém modelu při létání venku. Nic není třeba štelovat, stabilizace je přednastavena, přepínačem 5.kanálu se vypíná a zapíná. Stačí spárovat s vaším vysílačem a hned můžete letět. A dojmy ze stabilizace? Mně se zdá, že model je tupější, než jak bych si jej nastavil sám, na druhou stranu se bravůrně vyrovnává s různými závany ovzduší. Tím se rozšiřují možnosti jeho využití i mimo dny s absolutně klidným ovzduším. Vzal jsem model s sebou i na létání do haly. Dá se to, ale je to pouze pro zkušené. Na tak malou halu ve které pravidelně létáme, je model příliš rychlý, tak si to člověk moc neužije.

dora_01
dora_03
dora_04

Jak že? Maketové rc auto 1:87?

Posted in NEelektrolety on 30.1.2017 by aviator

Chvíle nechápavého ticha. Další věc, kterou chci. Asi jsem byl ochoten připustit, že někdo něco takového dělá a návštěvníci zahraničních modelářských výstav a veletrhů to třeba budou považovat za normální. Netušil jsem, na jaké úrovni stavba mikromodelů  je a že pro tento druh modelařiny existují i specializované obchody. Náhoda mne zavedla do Kaiovi garáže neboli na stránky Kais Garage. Výborný výchozí bod pro získávání dalších informací z této oblasti. Do Kaiovi garáže patří i youtube kanál MikroKai.

Další výbornou inspirací je youtube kanál Der Theoretiker. Na zde uveřejňovaných videích si každý fanoušek mikromodelů musí pošmáknout.

Už se vidím, jak si jednoho krásného dne jedu se svými rc  modely zajezdit na modelové kolejiště Honzy Krejčíře. Má to dvě drobné vady. Jedna – musel bych dokázat takové auto postavit a ne o tom pouze mluvit či psát. Druhá – budu muset Honzovi vnuknout myšlenku, že by měl postavit kolejiště v měřítku H0 neboli 1:87. Jeho současná kolejiště jsou v měřítku TT, tedy 1:120. Né že by asi nešlo udělat rc autíčko i v měřítku TT, ale…

Club des Mouettes a jejich halové hydroplány.

Posted in Slowfly/Parkfly on 29.1.2017 by aviator

Opět po roce si dovoluji upozornit na, minulou sobotu proběhnuvší, 6.ročník létání s halovými hydroplány. Pořadatelský klub Club des Mouettes,  místo  Epinay-sur-Orge i rozměry bazénu 3×15 metrů byly stejné. Možná by vás mohlo zajímat, že bazén měl hloubku 6cm. „Mediálním partnerem“ byl opět web Jivaro Models, kde je kromě jiných zajímavostí  k  nahlédnutí i fotogalerie z této akce.

indoorhydro2017

Shodou okolností na této akci létal i roztomilý hydroplánek Jupiter Duck konstrukce Thomase Buchwalda, postavený podle čerstvě publikovaného plánku z německého časopise Model Aviator 2/2017.

Z dílničky velikosti výtahu

Posted in Slowfly/Parkfly on 17.1.2017 by aviator

Autor: Michael Vosika

Jsou to takové „hříchy mládí“, dnes už dělám historické modely jak mají být viz třeba fotky z posledního veletrhu Model Hobby – můj je na stolech Pirate, oranžová ušatá příšera Banshee, šmouhatá Vosa a jeden liliput – vlastně mé modely vždy a všude poznáte – podle znaku na SOP.

bdf1_02bdf1_01

BDF-1 – rozpětí 9″ na motor CO2 G2,6mm3, letová váha 4 gramy, stavba podle plánu včetně tuhých potahů (z 0,3mm balsy a broušeno )

ww_01

Woodys Wagon – elektrika na motor 5W, r.500mm, váha asi 40gr (jen 10gr je dovážení v maketě motoru 🙂 – s tímto modelem už létalo dětí a nyní je v držení dcery (už bych to „zrecykloval“, ale nejde to – jsou tam ještě magnetické aktuátory, ovšem se zpětnou vazbou = silné a přesné, střeva jsou z makety BD4).

Chlapci, to jsou ty naše klacky

Posted in Slowfly/Parkfly on 16.1.2017 by aviator

…neboli malinké přijímače, které jsem si oblíbil a používám nebo používat budu ve svých malých modelech.

rxdsm2

Zleva:
Spektrum AR6410LBL (6-ti kanál, napájení 2S, 2 integrovaná serva a integrovaný střídavý regulátor 3A);
Spektrum AR6400 (6-ti kanál, napájení 1S, 2 integrovaná serva a integrovaný stejnosměrný regulátor 2A);
DasMikro 5-ti kanálový mikropřijmač DSM2 (rádoby klon Deltangu, ale Deltang je prostě jiná liga díky integrovanému stejnosměrnému regulátoru. Rozměr 1x1cm takže pozor! Pájení serv k pájecím ploškám není pro každého).

Video z Turnovské halovky

Posted in Elektrolety, Slowfly/Parkfly on 15.1.2017 by aviator

Autor videa: Martin Kout

První let Jožko Lukáč, druhý Marek Plichta. A vidím, že borce bude od sebe těžké odlišit, protože oba mají…zelené Extry. 🙂

11.Turnovská halovka

Posted in Elektrolety, Slowfly/Parkfly on 15.1.2017 by aviator

Autor: Martin Kout

Tímto krátkým článkem bych rád shrnul současné dění na halové scéně. Vzhledem k mé 7-mi leté prakticky nemodelářské činnosti možná někoho urazím nebo pohorším, proto se předem omlouvám.

Akrobacie aneb „Rakev kam se podíváš“
Za uplynulé roky se letová váha halových akrobatů zmenšila o polovinu. Uchopit model jinak než ukazováčkem a palcem (a to velice jemně) se rovná zničení modelu. Proto všichni majitelé těchto strojů mají přepravní boxy (rakve). Rychlost letu se rovná chůzi seniora o francouzských holích. Chápu, že veškerá tato opatření jako je váha letadla, protiběžné vrtule a bůhví co ještě, jsou „asi“ nutná, ale mně se prostě tento styl a současná podoba halové akrobacie vůbec nelíbí!

Aeromuzikál
Osobně jsem čekal větší posun. Reverzování vrtule neměl nikdo a tak jediný, kdo mě vysloveně překvapil, byl mladý, teprve 10ti letý pilot, Jožko Lukáč ze Slovenska. Jeho dovednosti jsou opravdu úchvatné!

Pylony
Také téměř žádný výrazný posun. Nárust rychlosti určitě nějaký je, ale jinak bych řekl, že vše při starém. Za mě toto je jediná kategorie, která by mě v současné době bavila.

Air Race
To je vysloveně jen doplňková kategorie, aby si mohl člověk ještě trochu zalétat. Stala se z toho jen taková okrajová záležitost s dávkou „neorganizace“ a unavenosti pilotů. (I když…musím své tvrzení trochu poopravit. Byl jsem divákem na soutěži v Nové Pace a tam to kluci měli pěkně zvládnuté, průlet brankou byl jistým spestřením a divácky to bylo zajímavější). Možná, že kdyby se létal spíš nějaký „víc parkur“, byla by to větší sranda. Ale o to už dnes asi nejde…

turnov17_07turnov17_01turnov17_04turnov17_03turnov17_02turnov17_05turnov17_08turnov17_09turnov17_10turnov17_06

Zhodnocení
Když jsem se rozhodl ukončit svou soutěžní účast v této kategorii myslím, že jsem udělal dobře… Již v roce 2010 to nebylo tak úplně ono, ale nyní je to ještě o poznání horší! Stal se z toho vrcholový sport a jako takový vyžaduje i nemalé finanční prostředky. Bez igeliťáku a protiběžky si akrobacii nezalétáte (vyjma té nejlehčí kategorie).
Můj výkon byl úměrný tomu, že jsem prakticky nelétal a zkusil si zaletět 2x sestavu ve čtvrtek před soutěží a tak jsem neočekával žádné překvapení. Letěl jsem tu nejjednodušší akrobacii se strojem z roku 2010 a baterkami ještě staršími (kupodivu v dobré kondici). Letěl jsem i pylony a doletěl dvě ze čtyř kvalifikačních kol. V součtu jsem se o cca 1 desetinu vteřiny dostal do finálového letu. Zde Honza Špatný bohužel spadl se svým strojem chvíli po startu a tím mi přenechal 3. místo. V 7.kole jsem pak roznesl svůj stroj i já.

Pro AVIARIUM člen organizace na ochranu nepřizpůsobivých pilotů Martin Kout.

MiniMagnum – zábava na silvestrovskou noc

Posted in Elektrolety, Slowfly/Parkfly with tags , on 10.1.2017 by aviator

Autor: Michael Vosika

„Malého“ jsem se vážně rozhodl poskládat za silvestrovskou noc, od počátku jsem věděl že bude ve všem poloviční – táhla, kolíky atd. A že bude na jednočlánek, bo 5gram motor a 2S se mi tam dávat nechtělo, ač mám (ale stejně mě finální váha nemile překvapila, myslel jsme že vyjdu lehčí).

minmag_mv_04
Nedávno jsem koupil z inzerce (tedy vyjímečně ne „pozůstalost“) motor Gasparin G15 9W Hornet, s vrtulí GWS 5030 má tah 50-60gr při odběru do 3A z jednočlánku. U toho byl regulátor – kdysi v začátcích před MicroInventem jediný možný = TMM Expert 7A na 1S a i když bych našel menší, do čumáku se ale vlezl a basta (pod černou bočnici). Na JR konektor jsem narouboval přes pinovou lištu kablíček pro přijímač – nevím, nějaká hračko-čína z aukra za 99 Kč – asi víte nebo poznáte z fotky, 35MHz a s malými konektory, na 1S a pro serva 2,5gr – ty jsou právě pro kormidla. Pohon vrtulníčkářskou baterkou 1S 160mAh.

minmag_mv_06minmag_mv_08

Nakonec i tady jsem udělal úplně stejně sundávací křídla a uložení baterky, prostě fakt kopie velkého. Co si tak pamatuji, kompletní RC mělo kolem 24gr (on ten motor má snad 6,9gr) a zbytek je model – letová váha je na kolech 42gr a na plovácích asi 48gr, ale motor má tah k 60gr = lze to urvat od země jako toho velkého a pak lítat na volnoběh. Mohl bych tam dát jen motor stejné značky 5W – ale proč…

minmag_mv_11 minmag_mv_03 minmag_mv_07 minmag_mv_05

Model je těžší určitě nástřikem, ale airbrush jsem prodal a štvát se stejně s EPP, pche… Plováky drží neodym.magnety 5x5x1, jakjinak než poloviční. 🙂
Táhla jsou u „malého“ uhlík 0,6mm a struna z kytary cca 0,3mm, zase slepeno CA a zasmrštěno. Kolíky pro křídla mají průměr 1,0mm. Motorová přepážka opět z překližky.

minmag_mv_10 minmag_mv_09

Rozhodně jsem Ameriku neobjevil a nic převratného nebo úchvatného to není – jsem XX let za opicemi, přesto z toho mám radost.

Nevěřil jsem vlastním očím…

Posted in Elektrolety, Slowfly/Parkfly on 9.1.2017 by aviator

…když jsem shodou náhod narazil na startovní listinu Turnovské halovky 2017. A nevěřil jsem vlastnímu mobilu, když jsem v průběhu sobotního dopoledne dostal sms a mms od Martina Kouta.

orca17

Po dlouhé době jsem vyrazil do Turnova na halovku… Vytáhl jsem old timer z roku 2010.
S pozdravem člen organizace na ochranu nepřizpůsobivých pilotů Martin.

Martine, respekt! Já už bych to nedal. Být na šestou v Turnově u haly v tom psím počasí…to není nic pro mne. Ty jsi vytáhl éro z roku 2010, já akrobatické halovky již několik let nevedu. Navíc bych musel vytáhnout auto z roku 2001, ozdobené mnoha viditelnými šrámy – to hovoří samo za sebe…

Rozkládací Magnum Reloaded

Posted in Elektrolety, Slowfly/Parkfly with tags on 8.1.2017 by aviator

Autor: Michael Vosika

Úvodem poznámka redakce: V době, kdy vychází tento článek, jeho autor žehlí výřezy na model Nano Mystic z produkce firmy Donuts Models, aby z nich vzápětí vytvořil  mikrodvouplošníček, osazený vybavením firmy Gašparín. Cíl je jasný – účast na Gašparín memorial 2017, která se bude konat v sobotu 14. 1. 2017 od 19h do 23h v hale v Říčanech.

Skoro je to plýtvání časem psát o něčem, čeho je plný net a youtube, ne? 🙂 Ale pravda – právě ta videa (letové vlastnosti a universálnost) a inzerát pana Zelenky na mojehobby.cz mě k modelům dovedly a nelituju – ono mít takovýto druhotný letový park je radost a k užitku, alespoň člověk létá…A díky Magnumu jsem si dal premiéru na vodě.

magnrel_mv_02
Přiznám se hned, že ač modelařím cca 35 let – tohle byla moje první zkušenost s EPP, stejně jako s UHU Porem (ten je mimochodem super na kabinky, ředěný benzínem!). Tátovi jsem kdysi ulepil Juniora od Potenského, Polo od Formoplastu a sám pár „Poduškovin“ (FSK), ale jinak nic – jen klasická modelařina (a pořád vede). Naštěstí pan Zelenka přidal něco na pokusy a šlo to v pohodě, ani jsem se neotřepával a bavilo mě to kuchat a vyškubávat (jen ten bordel okolo…).
Takže došly výřezy – pro tátu jsem bral velkého s trupem bez kabiny, já zvolil kabinové verse, kvůli více materiálu = schovávaček. Barevné schema schválně takto jednoduché, mám to tak raději a i proto, že s velkým už poletují moje holky (7 a 12 let) a i kluci v kroužku, a někdy je pro dnešní mládež bohužel jednodušší modrá-červená než vlevo-vpravo. 🙂 Navíc jsem takto nakoupil spreje Baufix v akci LIDLu (pro jiný francouzský model) a tak to bylo ložené, světle modrá na kabince je barva pro reklamní samokřídlo Wind (viz MModely) pro UNICEF (taky mě to brzy čeká, taky bude superlehké na 1S). Před nástřikem jsem jen připravil styk uší, nic víc. Stříkání a řezání je dle jedné jediné šablony z cuprexitu pro žebra na oříšky (pro velkého krát 2 na kopírce).

magnum-vyrezy magnum-rozsyp_03 magnum-rozsyp_02 magnum-rozsyp_01

Černé vyztužení čumáku je vyrobeno z podtácků na sýry v prodejnách Albert, jednak abych lépe schoval motor (nelíbí se mi, když trčí dráty) a i regulátor (že nevětrá mě nějak neštve, jeho problém :-), ten je ve výřezu „pod černou pokličkou“.
Od počátku jsem věděl, že velký Magnum bude sundávat křídlo, kvůli skladnosti a způsob řešení okouknul z videa na Vimeo, kde borcovi trvá sestavení modelu LIVE 40 minut (to bych fakt nedal, jsem hračička). Navíc se tím nabízelo kompletní schování všeho vyjma serv, což se projevilo i praktickým, když jsem Magnuma vykoupal a voda se nikam nedostala (on potopit nejde, buď je na plovácích nebo uších a osa je v suchu). Vše dopadlo dle mých představ, včetně těžiště.
Nejdřív jsem lepil velkého Magnuma (vteřiňák a UHU Por, 0% epoxydu), vybavení co dům dal: motor AEO C20 1550KV (co se používá v SAM pro kategorie electrorubber), vrtule GWS 8040, regler nějaký čínský 10A, RX JETI REX 4 MPD (stále lítám co to jde na 35MHz, vlastně vše vyjma benzínů s jiskřivou svíčkou), serva ECO 6, baterka 2S 300mAh. Motor je zbytečně silný, tak lítám na volnoběh a v případě potřeby to urvu, ale je tam špice i díky té vrtuli 7,5A, což je akorát pro baterky (šla by dát menší – 7/3,5, na miniSwiftovi jsem měl tento motor s APC 7/5). Model létá vždy a všude, s plováky je daleko hodnější, umí lítat dost utaženě. Bez kol je to divočejší potvora (přemotorovaná a asi by to chtělo doladit doosení motoru). Letová váha je 200 bez plováků a snad 240 s plováky, ty drží vždy každý 2 páry neodym.magnetů 10x10x2(nebo 3)mm – (od kamaráda Mirka Miletína, alias MModely alias temelin2). Táhla jsou ze sklolaminátu tl. 1,2mm (dodaný 2mm byl moc) a konce z černých kancelářských sponek, slepeno a pod smršťovačkou. Kolíky pro křídla mají průměr 2,0mm. Aby gumičky nevymačkávaly EPP, je vzadu v díře v trupu kousek bílého PSH a v oblouku „chladiče“ čumáku kousek – polovina trubičky. Velký má v kormidlech kousky uhlíků – pásovinka 4×1?, ve VOP je zařízlá v pevné části v místě výřezu pantu, u SOP je jen zapíchnutá. Asi zbytečné a v průsvitu to kazí dojem. Motorové přepážky jsou z překližky a zapuštěné do výřezu v EPP.

magnrel_mv_03

Pokračování příště – MiniMagnum.