Hyperionský Su-31 po roce provozu…

Začátkem května jsem já a můj Suchoj Su-31 oslavili rok, co jsme spolu. Já jsem mu k našemu výročí jako dáreček nainstaloval nový přijímač Spektrum AR7000. Ale to asi trošku předbíhám. Určitě by se slušelo trošku shrnout a zhodnotit to uplynulé společné období. O tomto modelu jsem sepsal serii článků 1, 2, 3 a 4. pro RCmánii. Možná, že se v rozvalinách tohoto modelářského webu ještě někde najdou. Ale sám bych je tam asi nehledal, protože už tam moc nechodím. Rcmánia je totiž momentálně ve stavu „živoucí fosilie“, takže nový zajímavý příspěvek tam budete hledat těžko a tak je zbytečné tam očumovat. Tuhle mne tam ale jakýsi odkaz nechtěně dovedl a tak jsem si řekl , že prozkoumám, co se to tam vlastně děje. Pár dobře zvolených údajů do vyhledávače, občas sledovat televizní noviny a jakýztakýz obrázek o situaci by tu byl. Velitel RCmánie, známý pod krycím jménem „trenér“, je na cestě vzhůru. Už mu nestačí modely a tak se pustil i do oprašování letadel skutečných, aby měli Ti naši „zlatí hoši političtí“, Mirda Topolánků, Alda Řebíčků a jim podobní, čím létat na státnědovolenkové návštěvy do zahraničí. To zabírá zcela jistě hodně času a toho se jinde nedostává. Odnesla to RCmánie. Pokusem o udržení života RCmánie alespoň takzvaně „na přístrojích“ je nedávné jmenování zastupujícího říšského protektora Tomharda Cinidricha do čela tohoto webu. Ten dle ohlasů z tamního fóra začal vládnout tvrdou rukou a začal popravovat neposlušné diskutéry. To ale není příliš podstatné. Podstatné je, zda budou na RCmanii opět k vidění a ke čtení zajímavé články a příspěvky. To se vše ukáže časem. Osobně dávám Cinidrichovi rok, maximálně dva.
Zpět k Suchojovi. Jak jsem již naznačil, stavbu a vybavení jsem popsal někde na RCmánii. Hned od prvního letu jsem byl maximálně spokojen s letovými vlastnostmi. Hoši u nás na letišti o něm říkají: „No, je to živoučký“. Jediný konflikt, který jsme spolu se Suchojem měli byl zaviněný mou nepozorností a lehkomyslností a skončil rozmáznutím o asfaltovou plochu letiště. Havárka vypadala velice, velice zle, nicméně následky byly nečekaně mírné – opravit motorový kryt, slepit dvě přepážky a vyměnit převody v křidélkových servech. Jinak nic. Dodnes řadím výsledek této havárie na úroveň nadpřirozených jevů typu „zjevení panenky Marie na modelářském letišti v Neratovicích“(pozn. ono se nakonec ukázalo, že to nebyla panenka Marie, ale jakýsi mužíček, který chtěl mít své letiště hned vedle toho stávajícího).  Za týden byl Suchoj zase připraven k letu. Připojené obrázky ukazují současný stav modelu.

Společné poletování skončilo v září, kdy jsem udělal jeden z nejdůležitějších kroků v životě – skončil jsem s 35Mhz a přešel na 2,4 GHz. To s sebou přineslo průvodní jev v podobě nutnosti zbavit se všeho nevyhovujícího a překonaného tzn. MX-22 na 35MHz, tří velkých PCM a FM přijímačů, kýble Pent a Rexů a místo toho pořídit vhodný ekvivalent v pásmu 2,4Ghz. To si žádá nejen peníze, ale i dost času. A tak Suchoj byl nakonec posledním z mých modelů, do kterého jsem zabudoval 2,4giga a znovu jej naprogramoval a zalétal. Přitom jsem již podruhé ocenil výborný stavební návod, kde je popsáno doporučené nastavení výchylek, které skutečně funguje. Já jsem si minulý týden ještě o něco zvětšil exponenciály a není to vůbec na škodu.
Jinak musím říci, že mnou vybraný motor Dualsky  XM3542CA a regulátor XC4015BA téže značky byly velice dobrou volbou. U příležitosti namontování nové výbavy a předsezóního testu pohonných bateriií jsem si informativně změřil statický odběr. S vrtulí APC E 13 x 6,5 to bylo 32A , což mne překvapilo. Očekával jsem hodnotu, atakující 40A.  To mi umožnilo otestovat honkongskou „APC style“ vrtuli 14×7 a už u ní asi i zůstanu. Letový čas je stejný, maximální rychlost se trochu snížila, rychlost v kolmém stoupání se pro změnu maličko zvýšila, ale hlavně ta vrtule přijde na cca 30,- Kč. Né že bych měl nějakou abnormální spotřebu vrtulí, ale tuším, že 2 – 3 APCčka to už odnesly. Totiž Suchoj to  u mne nemá lehké a tak nelétá jen na upravené letišťní ploše, nýbrž nutím ho létat i na mém záložním letišti, což je pole poblíž domu, kam dojdu za 49 sekund pěšky. No a tam si povrch nelze vybírat a tak Suchoj startuje z ruky, což je úplně bez problémů, jenže přistát musí do pole, protože chytit do ruky si jej netroufám. No a při tom je vrtule dost na ráně.
Co jsem při stavbě odhadl špatně bylo servo směrovky. Nejprve jsem si myslel, že k jejímu ovládání použiji Hitec HS85MG. Jenže když ona tam byla připravena díra přesně pasující na servo  GWS NARO +F HP BB(10g, 1.7kg-cm), které jsem použil na všech ostatních funkcích. No a „kdo by se brousil s tím otvorem“ a „tohle servo je lehčí“…no prostě HS85MG tam nakonec nešlo a to byla chyba. Právě přistání na polním letišti převody GWSky prověřilo a ty neobstály. Když se to stalo podruhé, sáhl jsem k výměně a k ovládání směrovky jsem použil servo HXT 9317BB. Výborné! Rychlé, přesné a za tu cenu…
Zakoupení stavebnice Su-31 ani s odstupem času nelituji. Vzešel z ní výborně létající i vypadající stroj. Asi i proto už na mne doma čeká o něco větší Jak 54 od téhož výrobce. Ale kdy se na něj dostane řada, to ví Bůh.   

           

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: