Vyšehradské oříšky.

Někdo by si mohl myslet, že volné modely do koloritu Aviaria moc nezapadají, protože tento web o sobě hlásá , že je „ pro chovatele RC letadel“. Ale není tomu tak. Vzhledem k tomu , že mě konkrétně nejvíc „berou“ halovky, mají k této tématice volné halové modely dosti blízko. Díky rázně postupující miniaturizaci RC vybavení dnes již není velkým problémem si nějakou pěknou dvacetinku či oříška zradioaktivizovat a oelektrifikovat. O kategorii Oříšek vím od té doby, co jsem začal co by malý chlapec hltat obsah starého dobrého Modeláře v roce 1977. Modely této kategorie měly a mají můj obdiv stejně tak, jako třeba již zmíněné dvacetinky. Několikrát jsem měl chuť si něco takového postavit, ale vždy z toho sešlo již ve fázi přípravy. Proč? Protože jsem při promýšlení narazil na spousty pro mne neřešitelných problémů (např. shánění kvalitní gumy, její údržba, výroba maketových obtisků, sehnání vhodných podkladů atd, atd, atd). Prostě nikdy jsem nebyl dostatečně maketářsky zarputilý. Nicméně někdy v roce 1993 či 94 jsem si postavil alespoň dva modely TOM kategorie Living Room Stick ze stavebnice Jiřího Kaliny a úspěšně s nimi létal doma v obýváku. Modely této kategorie mají však pouze účelové tvary a s maketovostí nemají nic společného.

Když se mi naskytla příležitost vidět oříšky v akci nezaváhal jsem a vydal jsem se jako velice zanícený pozorovatel na soutěž Vyšehradské oříšky, která se konala v pátek 24.4.2009 od 20:00 v hale TJ Spoje. Soutěž probíhá obdobným způsobem jako jiné maketářské akce. Nejprve proběhne statické hodnocení modelů, kde se hodnotí shoda modelu se skutečnou předlohou dle dodaných podkladů. Následuje letová část, kde se měří dosažený čas.
Již při prohlídce modelů na stojánce pro statické hodnocení musí i úplnému laikovi dojít, že postavit takový model není žádná legrace. Je to kus staré poctivé klasické modelařiny okořeněný navíc tím, že vše je třeba postavit z kvalitního materiálu, lehce, pevně a přesně. Pro pravověrného leteckého modeláře jedním slovem nádhera. Klobouk dolů před umem stavitelů. V letové části je velice zajímavé sledovat vývoj letových vlastností modelů v závislosti na tom, jak je jejich majitelé seřizují a postupně dolaďují. Od mlácení s sebou o podlahu až po stabilní majestátní let těsně pod stropem haly a to vše v podání jednoho a téhož modelu s časovým odstupem jen několika minut.

Fotil jsem, natáčel jsem, jenže mi jaksi chybí hlubší znalost problematiky. Abych tady nesepisoval nějaké bludy, požádal jsem o konzultaci „výkonného ředitele“ soutěže Adama Jeníka, který mi poskytl potřebné informace a podklady a tímto mu děkuji za ochotu.

Takže několik technických detailů:

Výňatek z pravidel(v hranatých závorkách jsou údaje pro obdobnou kategorii Pistacio):

Oříšek [Pistacio] je gumovým svazkem(y) poháněná maketa buď o maximálním rozpětí 13”(330mm) [8″(203mm)] nebo maximální délce –mimo vrtuli – 9″(229mm) [6″(152mm)].

Soutěžící se může zúčastnit s maximálně dvěma modely v každé kategorii. Do oficiálních výsledků se však započítává pouze lepší výsledek.
Vrtule pro statické hodnocení může být pro let nahrazena vrtulí libovolného tvaru a průměru.
S výjimkou vrtule s hlavicí nesmí být na modelu mezi statickým hodnocením a lety vyměněna žádná část modelu.

Každý soutěžící má právo na tři soutěžní lety se dvěma pokusy pro každý model. Pro letové hodnocení se započítává nejdelší let. Model vzlétá z ruky nebo se země. Za start se země se k dosaženému času připočítává 5sec., pokud model odstartoval sám bez jakékoliv pomoci soutěžícího. 

Jak vypadá skutečnost:

Arado AR240 Martina Hatrla, Borel Ondřeje Kruckého a Kuňkadlo Jaroslava Mana.

Modely Zdeňka Cinerta

Bucker 133 Adama Jeníka, Andreason a Lacey M10 Antonína Mejtského.

Waterman Gosling Michala Křepelky

Výsledková listina

1	Adam Jeník	Bucker Bu 131	183,32
2	Viktor Lukáč	Fokker D VIII	153,41
3	Ondřej Krucký	Borel	152,77
4	Viktor Lukáč	Bucker Bu 131	148,97
5	Adam Jeník	Bucker Bu 133	138,89
6	Robert Pajas	Zlin 526AFS	129,15
7	Zdeněk Cinert	ME BF 109	127,59
8	Antonín Mejtský	Andreason BA-AB	118,66
9	Zdeněk Cinert	Fike-E	115,30
10	Martin Huk	Pfalz E.V	115,05
11	Michal Křepelka	Farman F-450	114,06
12	Jaroslav Man	VBS – Kuňkadlo	110,48
13	Martin Hartl	Arado AR 240	109,96
14	Antonín Mejtský	Lacey M-10	105,64
15	Ondřej Krucký	Ta-Go	73,00

Mňam, mňam, mňam. Už dlouho jsem si takhle modelářsky nepochutnal. Oříšky jsou nádherná, ale i náročná kategorie. Účast na téhle akci ve mne probudila dávno zapomenuté modelářské prazážitky. Možná to je právě to, co mi v dnešním spotřebním pojetí modelářství chybí – totiž ten jedinečný pocit z vlastnoručně postaveného a zalétaného volného modelu. Těm z vás, kdo by rádi nahlédli pod pokličku některé z minimaketářských kategorií vřele doporučuji návštěvu webu www.minimakety.cz.

Fotogalerie Adama Jeníka

Advertisement