Archiv Únor, 2013

Live Wire Champion

Posted in NEelektrolety on 23.2.2013 by aviator

Honza Krejčíř když řekne, že napíše, tak taky napíše. A když řekne že pošle, tak taky pošle.

Láďo, tak ti teda posílám, co jsem slíbil – už jen proto, abych tak trochu oživil tvůj web, na můj vkus přesycený halolety různých druhů i pohlaví. 🙂

2. února tohoto roku jsem dokončil trochu mladší, ale i tak historický model Live Wire Champion amerického modeláře Hal de Bolta z roku 1954. Model je postaven ve stejném měřítku, jako jeho originál. Jen je poháněn na rozdíl od vzoru 4-taktním motorem OS MAX FS-26. Konstrukce je v podstatě celobalzová. Model je potažen Solartexem v kombinaci antic a červené barvy. Následně je 2x lakován akrylovým čirým lakem Balakryl speciál polyurex, který bezvadně odolává palivu a krom této přednosti dokáže také zpevnit a barevně umocnit celý potah (za tento tip posílám dík Karlovi Svobodovi do Havlbrodu). Model má rozpětí 1400mm a letovou váhu 1400g.

Livew_002 Livew_003

Vzhledem k mojí nedočkavosti jsem jej úspěšně zalétal v neděli 3. února tohoto roku na klubovém letišti AMG Mýto při teplotě -2°C. Sice jsem trochu vymrznul, ale 3 cca šestiminutové lety stály za to.

Livew_007Livew_006

… Přece nebudu v mrazu tahat na letiště elektru. Tu si nechám pěkně na léto. 🙂

Měj se fajn

Honza

Jen si neodpustím drobnou poznámku. Za poslední měsíc svítilo sluníčko pouhopouhých 19 hodin. A zrovna když se zalétával Live Wire, tak svítilo. To je ale náhodička, to má někdo štěstí.

Reklamy

Hala menší než malá II.

Posted in Elektrolety, Slowfly/Parkfly with tags on 15.2.2013 by aviator

Já toho „smolného“ večera měl s sebou i Mini Crack Yaka a tak jsem alespoň experimentálně ověřil, že po vypuštění malého svižného modelu do opravdu, ale opravu malé haly (tedy jestli se tomu dá říkat hala) se dá i v takto omezeném prostoru polétat.

Hala menší než malá.

Posted in Elektrolety, Slowfly/Parkfly on 11.2.2013 by aviator

To je tak, když přijedete na domluvené létání a ve stejný čas dorazí dvě družstva zmatených fotbalistů, kteří měli být sice ve stejné hale, ale v jiném čase…Nezbývá než ustoupit přesile a  improvizovat – přece nepojedete domů.

Španělské požární Canadairy v akci.

Posted in Slovem nebo obrazem on 6.2.2013 by aviator

Na mých oblíbených stránkách Jivaro models se objevil odkaz na toto video. Až budu někdy mladší, chci být pilotem Canadairu.

„Kreknuté“ samokřídlo

Posted in Elektrolety, Slowfly/Parkfly with tags on 6.2.2013 by aviator

Poslední slibovanou neznámou mé aktuální  halové sezóny je Crack Wing. Je tou novinkou, o které jsem se zmiňoval v článku o Crack Yakovi. Jde o samokřídlo, určené jak do haly tak na ven. Tedy – „Samo“ je to určitě, avšak „křídlo“ není zrovna ten nejpřesnější výraz. Spíše je to „samodeska s ploty a plůtky“. Proč zrovna tato koncepce? Hlavním podnětem ke vzniku Crack Winga byla snaha zkonstruovat obratný model, který by byl vhodný pro kombat v relativně malých halách. Video co jsem shlédl v RC-factory mne nenechalo na pochybách, že se záměr povedl. A řešení je přitom tak triviální…

Cwing_001Cwing_002
Cwing_003Cwing_004

Stavebnice obsahuje dvě poloviny křídla, dva velké ploty, dva malé plůtky, dva smrkové nosníky a pytlík s drobnými díly. Můj model pochází z testovací série a tak byl bílý bez potisku. Stavba jde jak když bičem mrská:
– Slepit poloviny křídla.
– Do připravených nosníků vlepit smrkové nosníky.
Já v tento okamžik musel samostatně provést povrchovou úpravu. K tomu jsem se dostal až minulé úterý večer a to byl právě den, kdy byl Crack Wing oficiálně uveden do prodeje  a  byl prezentován na stránkách RC-factory. To prostě vyšlo takhle na den přesně. I rozhodl jsem se, že se pokusím povrchovku tak trochu „obtáhnout“ do té míry,  co mnou používaná technologie „postřiku sprayi“ dovolí.
– V následujícím kroku nainstalujeme serva, páčky kormidel a vyrobíme táhla.
– Nalepíme páteř trupu a vyztužení.
– Přilepíme motorovou přepážku a nainstalujeme motor.
– Do připravených otvorů v křídlech vlepíme velké ploty i malé plůtky.
– Na závěr vyřešíme uložení rc vybavení.
Počet problémů: 0, časová náročnost stavby: 4 hodiny včetně přípravy a provedení vlastní povrchové úpravy. U potištěného modelu bych to odhadoval na méně než polovinu. Jako rc výbavu jsem použil 2 serva HXT500(5g), regulátor Turnigy 6A, přijímač Orange R410 DSM2. Pohon obstarává 19g motor C1805-1800 s 1800 ot/V jak napovídá značení, osazený vrtulí GWS 7×3,5 a napájený lipol 2S Himodel 220mAh.

Crack Wing
Rozpětí: 750mm
Hmotnost: 102g (výrobce uvádí 90g)
Doporučený motor: 20 – 60W
Doporučená vrtule: 8×4
Doporučená baterie: lipol 2S 240mAH

Jak je vidět, nabral jsem někde 12g – zřejmě vlivem povrchové úpravy a toho, že jsem nepoužil nejlehčí možné vybavení. Vzniklý létající aparát se vyznačuje poměrně značnou pružností, ale není třeba se toho obávat. Zálet modelu proběhl uplynulou sobotu večer. Byl bohužel relativně krátký, protože se mi povedlo ulomit přívodní kabely k motoru(byly příliš neohebné). Už to mám opraveno a upraveno a tak se těším na sobotu příští. Pokud nepůjdete do nějakých extrémů a použijete vybavení doporučené v návodu, polohu těžiště neřešíte. Vyjde přesně.

Cwing_005

Cwing_008Cwing_009
Cwing_010Cwing_011

Létání s modelem je v hale velice příjemné. Krásně sedí v zatáčkách. Velká plocha a malá hmotnost jsou velké plus. Zcela určitě je vhodný i pro méně zkušené halové piloty. Crack Wing je konstrukčně uzpůsoben pro kolmý start. „Samodesku“ prostě vezmete a postavíte na zadní stranu velkých plotů. Model pak stojí na podlaze kolmo k povrchu připraven odstartovat. Dáte plný plyn a Crack Wing ochotně vzlétá v režimu raketoplán. Výrobce Rc-factory nabízí model v šesti barevných variantách velice líbivého potisku za poměrně příznivou cenu. Pokud chcete krátce stavět, rychle létat a atraktivně vypadat neváhejte a jděte do Crack Winga.

Stylový Retron.

Posted in Elektrolety with tags on 3.2.2013 by aviator

Tak jsem nevtíravým způsobem donutil Honzu Krejčíře aby si vzpomněl, že mi neposlal slíbených pár řádek o jeho novém motorizovaném větroni. Učinil tak téměř obratem a tady tedy jsou:

Ke stavbě tohoto modelu mě inspirovala touha po modelu, který jsem nikdy neměl a to po motorovém větroni, který by byl na elektropohon a startoval sám ze země. Nejprve jsem uvažoval o modelu francouzského větroně Fournier, ale nakonec moje rozhodnutí postavit si vlastní konstrukci ovlivnila nějaký čas doma uložená hotová křídla v kostře – původně na dvoumetrový historický model.

Retron__003

A tak opět zvítězila fantazie a kreativita vlastní konstrukce nad zmenšeninou skutečného letadla. Na křídlech bylo nutné provést pár úprav. Odříznout, upravit a instalovat křidélka, doplnit koncové oblouky a zhotovit držáky serv. Tyto úpravy byly hotové v podstatě za dva večery a mohl jsem přejít ke stavbě trupu. Ten jsem nakreslil tak, aby byl konstrukčně jednoduchý, ale také, alespoň dle mého, pohledný. Trup je v podstatě celobalzový. Z balzy 3mm jsou bočnice a spodní část trupu. Oblá horní část před kabinou je tvořena balzou 2mm. Zadní lichoběžníková část hřbetu trupu je z balzových žeber a smrkových lišt 3x3mm. Podvozkové kolo o průměru 75mm je uloženo v duralovém loži. Kabina je součástí odnímatelného dílu přední části trupu a je vyrobena z lamelovaných balzových lišt a plexi folie, která je přilepena kontaktním lepidlem. Celek je opáskován proužky ze samolepící plotterové folie používané v reklamě. Spojku křídel tvoří duralová planžeta do „V“ 25x2mm délky cca 400mm. Ocasní plochy jsou jednoduchého deskového profilu z lehké balzy 6mm. Navíc jsou odlehčeny vyřezanými otvory. Celý model je potažen Solartexem. Imatrikulace a popisky jsou z rovněž ze samolepící folie, řezané na plotteru. Přední modrá část trupu je stříkaná akrylovým lakem ve spray. V trupu jsou 2 standardní serva a lanovody pro ovládání ocasních ploch. V křídlech pak pro ovládání křidélek 2 dvacetigramová serva. Motorovou jednotku tvoří střídavý motor AXI 2826/8, který ve spojení z vrtulí 11/6 a 4S LiPoly dává modelu značný přebytek výkonu.

Retron_001Retron__005

Zalétání proběhlo na našem klubovém letišti AMG Mýto. Model i přes to, že na křídlech nemá žádné balanční prvky, odstartoval na půl plynu asi po 10 metrech. Následovalo jen mírné dotrimování a už jsem si užíval ten krásný a známý pocit uspokojení nad vlastním dílem. Pro další lety jsem trochu posunul těžiště dozadu, čímž model znatelně zpomalil. Na přistání jde nyní opravdu minimální rychlostí. Létal jsem v naprosto beztermickém počasí při venkovní teplotě 4 stupně Celsia cca 20 minut a za tu dobu bylo z akumulátoru 4SLiPo 2800mAh odebráno pouze 1300mAh.

Retron__001Retron__002

Řízení tohoto motorového větroně je velice příjemné. Udivilo mě, že i přes značně klenutý profil má tento model poměrně velký rozsah rychlostí. Nejkrásnější jsou ale z mého pohledu zatáčky na minimálce, což ještě více umocní termické počasí. Tímto počinem vznikl naprosto obyčejný model, stavěný klasickým způsobem tak, jak se normálně stavělo ještě před záplavením našich prodejen a letišť ARF stavebnicemi z dalekého východu. A tak investice vlastní práce a invence vedla ke vzniku  sice nemaketového, ale  originálního modelu motorového větroně.

Rozpětí modelu:         2200mm
Hloubka křídla:              300mm
Délka:                           1280mm
Letová váha:                2400g
Motor:                          AXI 2826/8
Vrtule:                           11/6
Regulátor:                    Jeti Spin 44
Pohonný aku.              4SLiPo 2800mAH

Jan Krejčíř – AMG Mýto

Jiřímu Havlovi se v dílně přemnožily historické modely.

Posted in NEelektrolety, Z historikovského zápisníku on 3.2.2013 by aviator

Dle přiložených fotografií se zřejmě množí dělením. Na obrázcích je vysoce nakažlivý typ Kesrwap. A to prý  ještě není všemu množení historiků konec.

Kersjh__001

Kersjh__002