Micro Skyhunter – tak modelaří rádoby modelář.

Slušelo by se možná dodat chudý a s málem času. Jistě cítíte, že zde není něco v pořádku – není totiž možné být chudý a zároveň nemít dost času. No, někteří to prostě takhle máme. A jak tedy modelaříme? Čas od času „vočumujeme“ na různých BangGearDealech a sledujeme někdy rádoby výhodné a jindy opravdu výhodné nabídky, akce a výprodeje. A někdy se poštěstí a ani se nenadějete a doma vám přistane třeba Micro Skyhunter, kterému chybí pouze přijímač a baterie a v setu má přibalenu i FPV kamerku. No a když jsou ve stejnou dobu „v akci“ i FPV brýle s vestavěným videorecorderem, není co řešit. Nakoupíte a až do termínu další výplaty se jdete pást.

Samozřejmě –  málokdo je tak odvážný, aby se stal průkopníkem nákupu neprověřených modelů. Naštěstí tuhle práci za vás dnes dělají placení youtubeři a vy díky nim šetříte peníze. Jen se někdy u jejich kreací musíte smát a pečlivě filtrovat informace. Tak to bylo i s Micro Skyhunterem. Zhruba v době, kdy jsem jej pořizoval, se o něm objevila informace i na mé oblíbené Ezone. Byl novinkou v sortimentu jedné z menších amerických modelářských firem a oproti modelu, který jsem si objednával já, jej tato firma měla vypěněný z černé hmoty a přejmenovala jej na Nano Skyhunter. „A když se ani Američani za tento model nestydí, tak proč bych se měl stydět já?“ řeknete si na závěr rozhodování o koupi. Jako bonbónek a ujištění dobrého nákupu si pustíte firemní video, které model představuje a přibližuje jeho stavbu. Nestačíte se divit. Dva týpci ve firemních tričkách „drží“ přednášku o modelu a sestavují jej v přímém přenosu. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby byli alespoň zruční. Týpek číslo jedna je ten zručnější, co všechno umí, týpek číslo dva je ten, co se diví a nestačí ani pomáhat. Na stole leží dva modely – jeden sestavený a druhý je právě sestavován za použití tavné pistole. Nejzábavnější okamžik nastává při pohledu na vznikající model, který „expert“ nedokázal slepit souměrně, byť bylo potřeba přilepit pouze ocasní plochy na nosníky a tuto sestavu pak na předem určené místo na křídlech. Ponechal jsem v závěru videa „experta“ a jeho pokroucený výtvor svému osudu a raději hledal další informace o modelu jinde.

Netrvalo dlouho a i já měl svého Micro Skyhuntera doma. Špičková krabice se špičkově zabaleným modelem. Z vlastních zdrojů musíte dodat přijímač a baterii. Tu doporučují 3S s kapacitou 1300mAh. Kompletace modelu probíhá tak, že vybalíte jednotlivé díly, nasadíte poloviny křídla na uhlíkovou spojku. Sestavíte ocasní plochy, přilepíte k nim dva nosníky, tvořící zadní část trupu a přilepíte k sestavenému křídlu. Nalepíte samolepky a je hotovo. Propojíte kablíky serv, vložíte přijímač. Já jsem ještě jako zanedbatelný tuning nahradil domečky servokonektorů, propojujících trup a servo na VOP, smršťovací bužírkou a kablík jsem uschoval do spodní části SOP.

Umístíte baterii tak, aby model byl vyvážen.  Údaj o poloze těžiště si musíte dohledat na síti, protože k modelu není přiloženo nic, z čeho by se to dalo zjistit. Trocha nijak složitého programování vysílače, namontovat vrtuli na motor a model je připraven. Zatím bez FPV kamerky, o které jsem se již zmínil a na jejíž použití je chytře konstruována kabinka modelu.
Já jsem pro první lety v modelu použil malou rc soupravičku FlySky FS-I6 v rámci ověřování jejích možností. Musím říci, že tohle rádijko je mi neskutečně sympatické tím, co umí, tím, jak je zpracované a hlavně tím, kolik stojí. Pro ovládání křidýlek jsem nepoužil přiložený Y-kabel, ale každé servo mělo svůj kanál. Naprogramoval jsem příslušný mix křidýlek a k tomu i mix flaperonů, které jsem ovládal otočným ovladačem na středovém panýlku vysílače.

Je čas na zálet. V ruce držím model o rozpětí 780mm, délce 540mm přičemž je doporučeno, aby jeho letová hmotnost nepřesáhla 375g. Z různých videí na Youtube vím, že model je rychlý, živý, ale i poslušný a dobře ovladatelný. Odcházím na záletové pole kousek od místa bydliště. Porost je zde k záletu vyloženě vhodný. Vkládám do trupu trojčlánek 1300mAh. Trochu mám obavu z toho, aby mi při vypouštění modelu roztočená tlačná vrtule „nepřekotrolovala“ ruku. Zkouším tedy srabácky odstartovat model hozením za křídlo, ale neúspěšně. No nedá se nic dělat, „pane Čechu půjdem do rizika“. Nastavuji plyn zhruba na polovinu, prudké odhození modelu drženého za trup, rychlý přehmat zpět na knipl. Úspěch! Model letí. Přidávám plyn naplno, stoupám do výšky. Letový projev se neliší od toho co jsem viděl na videích. Stahuji plyn a musím dát za pravdu povzdechu některých vlastníků modelu, že bez plynu neletí, resp. letí jako cihla. Chybějící brzda regulátoru a tím pádem protáčející se vrtule a relativně vysoká hmotnost modelu dělají své. Trošku si hraji s polohou těžiště, mírně trimuji a než vylétám jedny 1300-ky, už jsme s Micro Skyhunterem kamarádi.
Tak tohle docela klaplo. Po skončení záletu cestou domů už mi je jasné, co zkusím na Micro Skyhunterovi vylepšit.

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: