Archive for the Elektrolety Category

Halové žihadlo – Hobbyking SU-27

Posted in Elektrolety, Slowfly/Parkfly on 23.12.2019 by aviator

Hobbyking SU-27. Tyhle stroje jsme si pořídili společně s Jardou Brojírem na začátek halové sezóny. Vzhledově je to tragedie, ale o vzhled v tomto případě vůbec nešlo. Šlo o to mikrovybavení, které obsahuje – nejen dvě mikroserva, ale hlavně přijímač se stabilizací, střídavý motor a regulátor. Jarda si vzal verzi DSM2, já Frsky D8. Letadlo dorazilo zafixovné pěnou v kartonové krabici s demontovanou  výškovkou. Takže namontovat výškovku, doladit výchylky a nechat zkalibrovat stabilizaci a může se jít létat.  Shodou okolností na první halové létání sezóny 2019 -2020 dorazil se stejným strojem i Tomáš Bartovský.

Není to žádná legrace vejít se s takovým žihadlem do haly. Jardovi se to podařílo výtečně a s každým letem to má lépe a lépe zmáknuté. Já se plácám v ladění mého stroje a provozních poškození let od letu přibývá a materiálu let od letu ubývá. 🙂



Pro vážné zájemce odkaz na návod.

 

Další stroj na superkondenzátor – stínový dopravák

Posted in Elektrolety, Slowfly/Parkfly on 23.12.2019 by aviator

Velikonoční Cannonshot

Posted in Elektrolety on 23.12.2019 by aviator

Mini rc dvouplošníček Cannonshot je moje srdeční záležitost. Kdysi jsem jej měl v polystyrénovém provedení ze stavebnice Formoplast. Škoda , že se zlatá doba českých výrobců stavebnic malých modelů tak trochu minula s masovým nástupem malých stříďáčků a lehoučkých lipolek. Tenkrát můj Cannonshot dostal zabrat díky nedostatečně výkonné pohonné jednotce. S odstupem několika let se mi jej ještě podařilo resuscitovat poté, co si s ním děti házely na dvoře. Zazáplatován a vybaven motorem AXi 2204/54 a lipolkami létal moc pěkně.
Konstruktérem originálního celobalsového modelu je známý americký modelář Ken Willard. Plánek se objevil v časopisu RC Modely a také na webu Outerzone. Podle tohoto plánku jsem se o velikonocích pustil do stavby tohoto stroje. Bohužel od té doby jsem se k dokončení nedostal. Aktuální stav vidíte na dílenském snímku.

Extasi – trochu modelářské archeologie

Posted in Elektrolety on 23.12.2019 by aviator

Na stavebnici modelu Extasi jsem náhodou narazil jako na bazarovou položku v plzeňském obchodě Model Fun. Jedná se o výrobek kdysi slavného českého výrobce JR models. O modelech této firmy a vlasně i o svém přístupu k modelářství napsal hezký článek Petr Husták v RC modelech. Něco podobného má ještě na svém doposud funkčním, ale již neaktualizovném webu, který určitě stojí přečtení.  Zmíněnou bazarovou stavebnici za velice příznivou cenu jsem objednal. Při hledání nějaké zmíňky o tomto modelu jsem byl víceméně neúspěšný a tak jsem byl zvědav, co mi to vlastně přijde. Když stavebnice dorazila, nesla známky dlouhého odležení, nebyla to snad ani druhá, ale spíše třetí jakost. Nicméně to nejdůležitější – trup , křídlo a hodně zjednodušený náčrtek se základními parametry a nastavením byly uvnitř obsaženy a tak jsem byl v podstatě spokojen. Boční směrovky jsem musel vyrobit znovu, trup byl ve verzi větroň a tak jsem jej musel upravit pro použití elektromotoru.


Vzhledem k ceně modelu jsem jej chtěl vybavit z toho co dům dá. Narazil jsem na problém dostatečně tenkých a rozumně výkonných serv. Nakonec  jsem použil GWS NARO+ F o hmotnosti 10g, tloušťce 11mm a tahu 1,7 kg/cm.  Přijímač je Jeti R5L. Potah je zbytky folíí Oracover a Solarfilm.
Model má za sebou jen jeden zkušební let s provizorní pohonnou jednotkou a je celkem svižný. Zatím jsem nedořešil kombinaci vhodného motoru a sklopné vrtule. S pevnou vrtulí jej provozovat nechci.

Superkondezátor v akci

Posted in Elektrolety on 10.3.2019 by aviator

Celodepronové házedlo poháněné superkodenzátorem a tlačným motorem.

 

Co zajímavého si postavit do haly?

Posted in Elektrolety, Slowfly/Parkfly on 18.10.2018 by aviator

Pokud někdy skončí to babí léto, tak by měla začít klepat na dveře halová sezóna. Co zajímavého vymyslet a připravit do haly? Třeba mikrodopraváčka…

…nebo lehoučkou stíhačku.

RC Quick 1 electro

Posted in Elektrolety, Slowfly/Parkfly on 20.9.2018 by aviator

Před pár lety jsem dostal darem dobře uleželou stavebnici házecího kluzáku Quick 1, kterou kdysi vyráběla firma HVP modell.  Úhledný materiálový balíček v igelitovém sáčku. Model je koncipován jako volný, ale ve stavebním návodu, který slouží částečně i jako přebal je zmíňka i o RC variantě s využitím dvou serv GWS NARO, přijímače Jeti REX 4 FM a přijímačové baterie o kapacitě 50mAh. Tyto údaje jsou samozřejmě poplatné době vzniku modelu. Dnes je rc výbava o několik mílových kroků vpředu. Pro úplnost ještě technicko-taktická data: rozpětí 825mm, délka 585mm a hmotnost 60g (115g v RC variantě).

Model není klasickým účelovým házedlem, ale svým vzhledem evokuje představu opravdového větroně. Trup je tvořen gondolou, sestavenou ze dvou polovin vylisovaných z pevného ABS a doplněnou průhlednou mírně zatmavenou kabinkou. Nosník ocasních ploch je sestaven ze čtyř balzových bočnic tl. 1,5mm. Ocasní plochy jsou z kvalitní plné balzy tl. 1,5mm. Poloviny křídla jsou sestaveny z balzových žeber a lišt, přičemž vyjímkou je hlavní nosník ze smrkové lišty. Potaženy jsou potahovým papírem Japan. Vlastní sestavení modelu se zdá být jednoduché, má však svá „ale“.  Já jsem začal výrobou gondoly. Obě poloviny je třeba pečivě odstřihnout či oříznout a ještě pečlivěji obrousit a spasovat styčné plochy. Jedině pak je jejich slepení k sobě pomocí středního CA lepidla proveditelné.  Ani další krok, tedy slepení nosníku ocasních ploch, není dobré odfláknout. Naopak je dobré lepit pečlivě na rovné desce.

Následuje slepení konstrukce křídel s využitím plánku, který je součástí návodu. Tento krok je díky předpracovanosti dílů zcela bez problémů. Oproti návodu bylo potřeba odříznout z ocasních ploch kormidla, vyřešit jejich zavěšení a ovládání. Poloviny kormidla VOP jsem spojil zbytkem uhlíkové tyčky o průměru 1,5mm a zavěsil je na kvalitní průhlednou lepící pásku. Stejně jsem vyřešil i zavěšení kormidla SOP. Ovládací páčky jsem použil laminátové, které kdysi vyráběla firma Soft model. Celý model je nerozebíratelný a jeho sestavení probíhá tak, že do gondolky vsuneme slepené poloviny křídla bez nalepených uší, ustavíme je a zalepíme. Následně vsuneme nosník ocasních ploch do gondoly, vyměříme jeho správnou pozici tak, aby v gondole končil na úrovni náběžné hrany křídla a  přilepíme jej ke spodní straně křídla. Následuje nalepení ocasních ploch, vlepení lanovodů a montáž rc soupravy. Já jsem navíc chtěl model omotorovat a tak jsem si v tento okamžik vzal k ruce zvažované rc vybavení a začal rozmýšlet, jak a kam jej v modelu zamontovat. Ihned jasná byla serva – musí k nim být přístup. Zbytek výbavy bohužel dával tušit, že při klasickém umístění s motorem ve špičce bude model těžký na hlavu. Použité rc vybavení: 2x servo HK5330(1,9g), přijímač 4-kanálový Mini Frsky neoriginál(2,2g), regulátor Turnigy 6A. Pohon tvoří motor AP05 3000kV(5g) s vrtulí GWS 4×2,5 a lipol 2S 180mAh. Změnit nevýhodné rozložení hmotnosti by pomohl motor na pylonu. Vyrobil jsem tedy pylon ze zbytku uhlíkové tyčky, překližky a balzy a namontoval jej nad centroplán.

První let modelu byl pro mne zklamáním. Model šel po nose dolů, ladil jsem trimováním, ale když model jakž takž letěl, tak vychýlení kormidel v neutrálu bylo neakcetovatelné. Bylo třeba radikálního zásahu. Měřením jsem zjistil, že nosník ocasních ploch je mírně prohnutý a tak mění úhel seřízení. Odřízl jsem vodorovnou ocasní plochu a podložil  ji na  odtokové hraně. Další zkušební let – je to o něco lepší, ale model je stále těžký na čumák. Co s tím? Odlehčit vybavení? Musel bych přejít na 1S pohon – vyměnit baterku a regulátor. Nebo – pohnout baterkama a nastavit tak správnou polohu těžiště. Jenže v kabině už není místo. Nejlepší pozice baterie pro dodržení těžiště je uprostřed hloubky křídla. Rozhodl jsem vyříznout otvor ve spodu gondoly, do vzniklého prostoru vlepit suchý zip a využívat jej jako lože pro baterky. Povedlo se – baterie jsou víceméně ukryty v obrysu trupu a poloha těžiště sedí. Dovažovat jsem tedy nakonec nemusel a výsledná hmotnost mojí rc verze s elektropohonem je 90g. Jsem rád, že mi hmotnost vyšla nižší než u originálu, na druhou stranu jsem doufal že bude ještě nižší.
Od této chvíle začal Quick létat spořádaně v rámci kategorie hodně malých rc modelů. Pilotáž není pro začátečníky, chce to zkušenosti a rozvahu. Žádné špičkové výkony se od takto jednoduchého modelu čekat nedají, ale večerní 7-minutové polétání ve stylu parkfly s tahkle malým modelem není vůbec k zahození. Navíc Quick 1 v rc vezi je něco originálního a když s ním přijedete na letiště, tak určitě vzbudí pozornost spoluletců.

Tomáš Ciniburk mistrem světa F5D.

Posted in Elektrolety on 28.7.2018 by aviator

Tomáš Ciniburk se stal mistrem světa v kategorii F5D – pylonových modelů poháněných elektromotorem. Aby toho nebylo málo, tak Honza Sedláček byl druhý a tým České republiky se stal mistrem světa v soutěži družstev. Tome – obrovský respekt! Honzo – velká gratulace! Týme – čtyři palce nahoru!
Letošní světový šampionát se konal v Japonsku(Takikawa) od 23.7 do 27.7. Mistrovským kláním předcházela otevřená soutěž Takikawa Cup Open international F5D ve dnech 20. – 21.7. a taktéž ji ovládl Tomáš Ciniburk. Pokud máte chuť prostudovat výsledky či shlédnout fotky ve fotogaleriích jednotlivých dnů, navštivte stránky mistrovství.

Letos poprvé na vodě.

Posted in Elektrolety, Slowfly/Parkfly on 6.7.2018 by aviator

Dopoledne 5.7.2018 bylo doslova ideální k zahájení letošní „vodní“ sezóny. Honza Zelenka st. z Modelkubu Mělník vyhlásil sraz v 9:00 na Barabě. Počasí tentokrát nepřekvapilo svou nevyzpytatelností, naopak drželo se předpovědi – bezvětří, slunečno a teplota stoupající v průběhu dopoledne téměř  ke „30“. Konečně tedy nastala ta správná situace ke křestu mých slowfly hydroplánů na vodě.

Judy Seajet i Jupiter Duck obstály na výbornou. Na dvoučlánky 450mAh létaly 10 minut. Starty z vody nejsou problém, přistání jakbysmet. Ani pojíždění po hladině nebyl v panujícím ideálním počasí žádný problém. Dalším mým úkolem bylo zalétnutí fuglnového modelu TwinStar ze stavebnice Multiplex, vybaveného plováky.

Ten jsem si pořídil z důvodu toho, abych mohl létat na vodě i když nebude počasí na slowflyery. Musím říci, že jsem z tohoto stroje doslova nadšen. Dva motory a plováky – to je ono! A víte co je také ono?

Malý slowflyer s plováky Jaromíra Bílého. Jedná se zmenšenou verzi jeho původní kostrukce, které dal před lety jméno ToJeOno. Výborný model pro začátečníky, zmenšená verze s plováky létala krásně i na vodě.

Honza Zelenka st. přivezl jako tradičně dvě rychlostní loďky a dvoumotorák Puddle Star ze stavebnice RC Factory.
Jediný model se spalovákem byl letitý Middle Stick Tondy Pavlase. Výkon jeho motoru však v bezvětří ke vzletu z vody nestačil a nakonec pro něj museli doplavat „dobrovolní záchranáři“, když zůstal převrácený uprostřed vodní plochy.
Sešlo se i několik krásných lodí. Mne ovšem zaujala malá plachetnička Racek z produkce podniku Igra. Ani jsem nevěděl, že Igra něco takového vyráběla. Naštěstí jsme mezi sebou měli znalce Václava Davida, bývalého pracovníka Igry. Zajímavostí je, že model má plechový trup i kýl. Jirka Brabec, jemuž model patří, s dcerou Natálkou nejprve chytali bronz a čekali na alespoň náznak větru. Nakonec se s blížícím se polednem dočkali a tak Racek brázdil vodní hladinu.  Přes svou relativní jednoduchost je to velice fotogenický model.

 

Kompletní fotogalerie na Rajčeti.

Longtarin v hale.

Posted in Elektrolety, Slowfly/Parkfly on 1.4.2018 by aviator