Archive for the NEelektrolety Category

Tááák děti, dnes si naše Jumpery T16 PRO převedeme na OpenTX.

Posted in NEelektrolety with tags , on 2.1.2020 by aviator

Žák: A proč paní učitelko?
Paní učitelka: Tak třeba proto Konráde, že se zjistilo, že v podpoře DSM2 a DSMX je v softu vnitřního modulu chybka, výrobce to doposud neřešil a k dovozci se tato informace buď nedostala nebo taktně mlčí.
Žák: Ale já se bojím, že to nedokážu. Ale to DSM bych chtěl.
Paní učitelka: Dobře děti, kdo se na to necítí, ten si jen nahraje verzi JumperTX DSM fix do svého rádijka. Balíček najdete zde. My ostatní se vydáme z cvičných důvodů tou složitější cestou.

Jak postupujeme?

1)Nastudujeme si následující video

Pokud jste děti smůly jako já, obdrželi jste od prodejce tu nejproblémovější konfiguraci tzn. včetně starší verze firmware ve vnitřním modulu a navrch bez nahraného bootloaderu. V tom případě pokračujeme bodem 2 a zároveň nastudujeme ještě toto video. Bude se nám to hodit.

2) Zakoupíme si převodník USB – CP2102,
Protože nechceme čekat, až nám přijde z ČLR, poohlédneme se v ČR v arduino obchodech či v obchodech s elektrosoučástkami. Já jsem kupoval v GME toto.

3) Seženeme si potřebný kabel s konektorem 5-pin JST-SH 1.25mm
Použil jsem polotovar z příslušenství k přijímači FrSky G-RX6.

Nyní si musíme nahrát do vnitřního modulu nejnovější verzi firmware.

4) Stáhneme si a nainstalujeme ovladač převodníku USB – CP2102

5) Stáhneme a prostudujeme návod.

Dále budu papouškovat podle návodu, protože je zbytečné jej přepisovat, případně připojím své postřehy.

6) Stáhneme software Flash Multi a nainstalujeme do počítače.

7) Stáhneme poslední verzi firmware pro multimodul.

8) Prostřednictvím Flash Multi a převodníku nahrajeme firmware do modulu. POZOR na správné zapojení pinů! POZOR na napětí převodníku pokud použijete typ s volitelným napětím! Pozorně si přečtěte již zmíněný návod.

Tím máme splněn základní předpoklad pro přechod na OpenTX – náš vysílač má multiprotokolární modul s poslední verzí firmware.

Můžeme přistoupit k nahrání OpenTX

9) Stáhneme si kontrolní seznam.

10) Ze stránek OpenTX stáhneme Companion a nainstalujeme jej do počítače. Pro verzi 2.3.4, kterou jsem instaloval já, je Companion ke stažení zde. Pozor! Vysílače Jumper T16 jsou oficiálně podporovány až od verze OpenTX 2.3.3.

11) Ze stránek OpenTX stáhneme i obsah SD karty – odkaz je na stejné stránce jako odkaz na Companion. Pro verzi 2.3.4 zde.

12) V Companionu vytvoříme profil našeho vysílače.

13) Opět přes Companion stáhneme nejnovější verzi OpenTX pro vysílač Jumper TX16 PRO

14) Prostřednictvím Companionu nahrajeme OpenTX do vysílače.

Tak až doposud šlo v mém případě vše relativně hladce. Na tomto bodě jsem však vyhořel. OpenTX ne a ne nahrát do vysílače a to nejen přes Companion, ale ani přes bootloader (trimy směrovky a křidélek stisknout směrem k sobě a zapnout vysílač). Nastalo zoufalé zkoumání. Podotýkám, že takovouto akci jsem dělal asi potřetí v životě a tak jsem se nemohl opřít o bohaté zkušenosti. Po nejméně hodině různých pokusů mi pomohl kontrolní seznam, zmíněný v bodu 9). Tam je totiž v kroku 6 upozornění pro uživatele Windows  na možné problémy spojení počítače s vysílačem přes USB kabel. V takovém případě je doporučeno použít software ImpulseRC Driver Fixer, který problém odstraní. Použil jsem jej a problém byl skutečně odstraněn. Pak již proběhlo nahrání OpenTX bez problémů přes kabel.
Vedlejším produktem zkoumání bylo to, že jsem zjistil, že neumím přes Companion stáhnout starší verzi OpenTX. Jde to vůbec? Umíte to někdo?

15) Nahrajeme na SD kartu obsah, patřící k naší verzi OpenTX.

Hotovo. Zapneme vysílač, nastavíme, naprogramujeme modely, létáme a jsme spokojeni.

Nejsem elektronik a tak mám hodně dobrý pocit z toho, že jsem to zvládnul sám. Je to stejně dobrý pocit, jako když si sami postavíte model. Alespoň trochu jste nakoukli za kulisy světa výrobců souprav. Tím si také vyhrazuji právo na drobné nepřesnosti v textu – rád je opravím.
A proč to všechno? Pro zábavu! Jasně že by mi k plné spokojenosti stačil ve vysílači software JumperTX DSM fix. Ale když se otevřela možnost mít ještě otevřenější verzi již tak otevřeného systému OpenTx, tak proč toho nevyužít? Je dotaženější v detailech, je v něm k dispozici více protokolů, je tam skener pásma 2,4GHz. Kdo to má, kdo to má? 🙂

 

 

Jumper T16 Pro – nevyplatí se nekoupit ho

Posted in NEelektrolety with tags on 23.12.2019 by aviator

Tento příspěvek začnu konstatováním, že si samozřejmě uvědomuji, že na světě neexistuje nic lepšího než je Futaba, že správní modeláři používají jen Jeti a ještě lepší je pořídit si Graupnera, protože za nejméně peněz dostanu nejvíce muziky. Tím by mělo být ošetřeno to , že militantní příznivci těchto značek budou uspokojeni a nebudou mít důvod pokračovat ve čtení tohoto článku.
Před časem jsem tu psal, zhrzen hozením věrných zákazníků přes palubu, které bezohledně provedlo Spektrum, o hledání náhradních řešení, aby nebylo nutno vyhazovat DSM2 přijímače do elektroodpadu popřípadě obdobně řešit problémy nekompatibility DSM2 x DSMX. Už se mi to nechce znova rozebírat, nicméně v minulém období jsem odpovídal na mnohé dotazy na toto téma a řešil i praktické problémy, kdy kompatibilita sice teoreticky měla být zachována, ale skutečnost byla jiná. Definitivním řešením pro mne byl Frsky Xlite s externím multimodulem. Multi je pro mne nejdůležitější pro halové létání, kdy nejsem omezen používáním mikrovybavení jedné značky a mohu se věnovat mým oblíbeným pokusům s elektronikou různých výrobců. S Xlite jsem maximálně spokojen a mohu jej s čistým svědomím doporučit každému, kdo se nebojí jít do něčeho nového.
O vysílačích Jumper samozřejmě vím již delší dobu. Vzešly z projektu Deviation, od běžné produkce se liší výrazně menšími rozměry a hlavně tím multiprotokolem. Nechtěl jsem uvěřit, jak moc jsou populátní v Japonsku mezi přiznivci halového létání, nicméně opakovaně jsem na ně narážel na tamních haloleteckých stránkách. Zřejmě modeláři všude na světě uvažují podobně. Vysílač T12 měl jako první z Jumperů operační systém Open TX a tak jsem si jej chtěl pořídit, protože multiprotokolů není nikdy dost a zase by bylo co zkoumat. Jenže…tu dobu nebyl tenhle vysílač skladem a na jaře 2019 „zahřmělo“ – z nebe spadnul Jumper T16.

Vzhledem skoro Futaba SZ18 ovšem desetinásobně levnější. Futabu samozřejmě tenhle vysílač nechal v klidu. Koho v klidu nenechal bylo Frsky. Rozhořela se těžká válka, kdy Frsky chtělo zašlapat Jumper do země s tím, že použití OpenTX není v Jumperu legální. Jumper si tedy udělal vlastní systém, vycházející z OpenTX. Frsky tlačil na prodejce a Jumpery postupně mizely z nabídky velkých obchodů.  Jenže do toho udělalo Frsky osudovou chybu se zavedením protokolu Access, snahou uzavřít tak svůj systém a omezit podporu oblíbených modulů Crossfire. Tím ovšem pobouřilo značnou část svých přiznivců, kteří na protest přeskočili na Jumper a tomu se začala zvedat popularita a rozjel se komunitní vývoj. Na vrcholu tohoto snažení stojí Jumper T16 PRO s interním multiprotokolovým modulem, šachtou pro externí modul a s ovladači s halovými senzory. Vysílač se dá za velmi příznivou cenu zakoupit i v ČR u firmy Hořejší. Já mám svůj Jumper asi dva týdny a jsem s ním přinejmenším stejně spokojen jako s Frsky Xlite. Nastavit jsem si musel jen brzdu plynové páky a sehnat si nějaký napájecí zdroj. Zatím používám 2s LiIon 18650 ze starého notebooku, umístěné v kleci dodávané s vysílačem. Ta je svým provedením celkem důvěryhodná, nicméně v nejbližší době se jí chci zbavit a používat ji pouze nouzově. Tím se dostávám k minusům vysílače. V první řadě je to poměrně velká spotřeba díky použití barevného displaye a za druhé to je scházející bootloader v některých starších verzích. Ten je pak nutno do vysílače nahrát, protože by nebylo možno aktualizovat vnitřní modul. Postup je popsán zde. Další důležitý odkaz je na stránky Jumperu s aktuálními verzemi firmware. Jinak mi na T16 nic nevadí a díky možnosti doladění tuhostí pružin ovladačů se mi s ním řídí malé halové modely dokonce lépe než s Xlitem.
A co se mi líbí? Celkové provedení vysílače, cena, multiprotokol. Ten si poradí kromě jiného se všemi přijímači od Frsky (kromě diskutovaného Access), Flysky a hlavně s DSM2 a DSMX od Spektra, což je pro mne to úplně nejdůležitější.



Pamětní foto z Mělnického RESobrnaní

Posted in NEelektrolety on 23.12.2019 by aviator

Chytré „Z“ na konci táhla

Posted in NEelektrolety on 23.12.2019 by aviator

Někdy potřebujete mít jednoduché, spolehlivé a rozebiratelné zakončení táhla. Hledáte vhodnou koncovku a páku a přitom to jde tak jednoduše. Jen podotýkám, že tohle není můj výmysl, ale nechápu, že mne nenapadl. 🙂

No nazdar, tady Clouseau

Posted in NEelektrolety, Slovem nebo obrazem on 23.12.2019 by aviator

To mi vám takhle koncem května či začátkem června, přesné datum už jsem nedohledal, volá na můj soukromý telefon neznámé číslo. Přijímám a představuji se bezejmenně slovem „prosím“. „No nazdar, tady ….“ a to nejdůležitější, tedy jméno, jsem přeslechl. „Jak se máš Aviátore?“ pokračuje dotyčný ve familiárním tónu rozhovoru, jako bychom se již nějakou dobu znali. V hlavě mi začíná usilovně běžet režim analýzy hlasu s vyhledáváním do minulosti.  Výsledek prvních pár sekund – je to nějaký modelář. Odpovídám tak, aby dotyčný měl radost: „Ááále, nestojí to za … nic. Času málo, moc práce…“ „Nekecej!“ opačí mi hlas v telefonu a v ten okamžik se dostavuje konečný výsledek analýzy – je to Vláďa Plichta. Na zlomek vteřiny jsem spokojen, že už vím kdo volá, ale okamžitě se rozjíždí analýza číslo dvě – co tak může chtít? Má nedostatek závodníků a tak musím zase začít soutěžit s halovkama? Nebo mám začít soutěžit s obrama? Tak s tím ať nepočítá! Ani jedno, ani druhé. „Hele, Ty prej máš postavenýho RESe od xxx. Já ho mám taky. To se teď uslyšíme častěji. Už jsi s ním letěl?“ Tak takhle nějak to bylo, takhle se rozjela naše konzultačně výzkumnická činnost v nové kategorii RES. Již v půlce června jsme společně polétali s RESy, což jsem já „vyšperkoval“ zrušením jednoho z prototypů při vleku na praku, s RESy jsme pak odlétali prázdninovou větrnou soutěž RCVS na Mělníku a hromadu věcí vzájemně zkonzultovali. Ostatně Vláďa o tom psal i v testu model Starmade v RC Revue.

Dal jsem si tu práci a vyhledal jsem, kdy jsme spolu s Vláďou naposledy komunikovali – 9,5 roku uběhlo a probírali jsme přepnutí výstupu pro motor přijímače AR6400.  Mezitím se Plichtovic rodinný modelářský tým rozšířil o dalšího člena – o Vendy, která už není malinkatá holčička z Turnovské halovky, ale čtrnáctiletá slečna, která velice dobře zvládá pilotáž elektrovětroně či RESu a hlavně nepošle „fotra někam“, když jí řekne „pojeď létat na soutěž“.


RES 1

Posted in NEelektrolety on 23.12.2019 by aviator

První prototyp RESu v té době ještě bezejmenného, který se mi dostal v květnu tohoto roku do ruky k testům a připomínkování.





 

 

 

Model kategorie P3 PAT

Posted in NEelektrolety on 10.3.2019 by aviator

Model kategorie P3 PAT (konstrukce Jiří Kalina) Ivana Šebánka z Modelklubu Mělník.

 

Sběratelé motorů Na Bejkárně – 6.10.2018

Posted in NEelektrolety on 18.10.2018 by aviator

V Benešově v salónku restaurace Na Bejkárně se v sobotu 6.10.2018 sešli sběratelé modelářských motorů.

Další fotografie z akce najdete v galerii na Rajčeti.

Tradiční výstava modelářských motorů

Posted in NEelektrolety on 24.9.2018 by aviator

Mé eRCé kotrmelce

Posted in NEelektrolety on 25.8.2018 by aviator

Tak mi minulé úterý dorazil mini multiprotokolární modul Vantac MPM od RC Studia. K čemu? No přece k FrSky X-lite. Ano, mám X-lite – ten mi dorazil v půlce července. Jsem z něj nadšen! Na co jej mám, když mám i Taranise SE? Já už žádného Taranise nemám. Ne, ve větších letadlech X-lite asi používat nebudu, na to mám přeci Jeti Duplex DS-14. Jo že nic z toho jsem nezmínil? Tak to máte pravdu. Tak to vezmu popořadě.

Taranis Plus SE

Tohle rádio bylo pro mne zásadní zkušeností. Vůbec ji nelituji ba právě naopak. FrSky Taranis Plus SE jsem měl rok a měsíc. Postupně jsem přišel na chuť i Open TX a zároveň díky neustálému kontaktu s rádii jiných značek jsem měl možnost porovnávat. Spolehlivost, technické provedení a kvalita jsou naprosto srovnatelné s rádii tradičních zavedených značek. Velice příjemnou výhodou výrobků FrSky je jejich cena. Použitý software OpenTX nelze jednoznačně považovat za výhodu či nevýhodu. Těm, co rozumí tomu, co má jejich rádio v tom kterém okamžiku dělat, bude volnost programování připadat jako obrovské plus a naopak pro ty, co při programování svých modelů zažívají pocity faráře, zkoumajícího elektroměr, bude tento systém spojen s nesnesitelnou těžkostí programování. Krátce to tedy shrnu – já jsem byl s Taranisem velice spokojen.

„Kydy“ expertů na všechno z modelářských diskusí na téma FrSky nelze brát vážně. Jejich „zdravé“ jádro je bohužel na všech obou diskusích již více než deset let stejné(tudíž vím s kým mám tu čest) a tím pádem je mi jasné, že váha, kterou mohu těmto „názorům“ přikládat se blíží nule. Vám ostatním doporučím totéž. Používejte vlastní hlavu a pokud máte nutkání se na něco zeptat, nechoďte s tím do diskusí a raději kontaktujte někoho napřímo (tím myslím email či telefon). V případě FrSky jsou k dispozici minimálně Rimr či RC Studio.

Duplex DS-14

I stalo se mi před nějakou dobou, že jsem dostal příležitost porgramovat tři stejné elektrovětroně se čtyřmi servy v křídlech a motýlkovými ocasními plochami v systémech OpenTX, Graupner a Jeti. Nejvíce času jsem strávil při použití OpenTX, nejsnadněji a nejpřehledněji to šlo s Jeti. Tehdy jsem si řekl, že pokud někdy nebudu mít hluboko do kapsy, tak bych chtěl mít Jeti. Co čert nechtěl netrvalo to snad ani dva měsíce a i když se hloubka mé kapsy za tu dobu nezměnila, Jeti jsem měl doma. Sice to nebyla DS-16, jejíž nákup jsem vzhledem k ceně nedokázal sám sobě rozumově odůvodnit, ale byla to nová DS-14-ka se softwarovým rozšířením, pěti zcela novými přijímači, kufrem a nabíječkou to vše v ceně srovnatelné s cenou stejného paketu od FrSky. Když jsem svůj úmysl koupit tuto DS-14 konzultoval s jedním z prodejců výrobků Jeti, dostal jsem vynadáno, že o tom vůbec přemýšlím, že za ty peníze jsem měl mít tuto soupravu již doma, že taková možnost se těžko bude opakovat. Tak jsem do toho šel.
Je to splněný sen. Mluvit o dokonalém mechanickém a elektronickém provedení je v případě Jeti nošením dříví do lesa. Programování je prostě úžasné. Moje DS-ka ležela po zakoupení u původního majitele půl roku nevyužitá, měla za sebou pouhých 35 minut chodu v rámci seznamování. Její původní majitel byl nucen ze zdravotních důvodů upustit od návratu k leteckému modelářství, vydal se směrem k RC plachetnicím a proto byla na prodej. První co jsem udělal bylo přehrání software na nejnovější verzi, následně jsem doobjednal příslušenství – popruh a skládací háky. V rámci prolézání všech funkčností jsem zjistil jednu nepříjemnost. Nechce se mi  zavdávat důvod k planým diskuzím, proto se omezím na konstatování, že Jeti nepříjemnost bryskně a zdarma vyřešili. Postupně jsem převedl provoz většiny svých venkovních modelů na Duplex a tudíž vyvstala otázka, co s Taranisem. Nejprve jsem byl přesvědčen, že si jej nechám už kvůli multiprotokolárnímu modulu. Pak jsem si říkal, na co že budu mít dvě „velká“ rádia. Rozhodl jsem se Taranise prodat i s multiprotokol-modulem a se značkovými 6-ti a 8-mi kanálovými přijímači a zárověň jsem přemýšlel o výrobě „brick“ modulu pro Jeti, kterým bych nahradil ten multiprotokol. Proč? Protřebuji řídit různé pokusné kvadrokoptérky, Whoovy a hlavně značkové i neznačkové mikropřijímače Frsky a DSM2, kterých se mi nechtělo zbavovat. Jen pro ilustraci aby jste pochopili – halový přijímač Duplex EX R7 nano o hmotnosti 1g stojí 1600,-,  srovnatelný Frsky XMR vyjde na 330,-.  Do tohoto rozjetého rozhodovacího procesu udeřil jako blesk z čistého nebe X-lite a rázem bylo vše jinak.

X-lite

To je ono, to chci. Takhle měla vypadat modelářská rádia již před deseti lety. FrSky X-lite mne dle prvních předprodukčních informací sice nijak neoslovoval, neboť jsem si myslel, že to bude víceméně hračka. Omyl, není tomu tak! Poté co se X-lite začal prodávat v ČR a první uživatelé z něj byli velice příjemně překvapení, začal jsem se o něj zajímat též. Minimalistický a zajímavý joystickový design, software OpenTX totožný s tím co je v Taranisu Q X7, 16 kanálů interních, šachta pro externí moduly Vantac, malé ovládací páky s halovými senzory, dva otočné ovladače, dva krátké dvoupolohové a dva dlouhé třípolohové přepínače. Sice malý, ale jasný a velice dobře čitelný display. Celkově je X-lite poctivě zpracovaný a působí velice solidním dojmem. Není třeba jej rozebírat – aretace plynu a změna modu se provádí vně vysílače – to je velká výhoda. Napájen je ze dvou Lion článků typu 18500 s kapacitou 2000mAh, umístěných v rukojetích. Baterie není součásti rc soupravy, což se někomu nemusí líbit. Cena je velice příjemná. Jsem velkým příznivcem malých rc modelů a malých rc souprav a X-lite mne prostě oslovil a tak jsem jej zakoupil jako tradičně u RC Studia. Nedá mi to abych opětně nepochválil dokonalé a rychlé vyřízení objednávky. Od té doby co mi FrSky Xlite dorazil se stal mým oblíbencem. Je strašně příjemné nemuset s sebou tahat kufr s rádiem, ale nést jen něco jako pouzdro na brýle, když jdu večer za humna „pouštět“ malá letadýlka. Frsky X-lite mne doslova nadchnul. Jen jsem potřeboval dořešit ten multiprotokol.

Vantac MPM

Poté co přišel do prodeje X-lite objevili se první zprávy a obrázky externích modulů Vantac. Jeden modul je FrSky R9M Lite s frekvencí 868 MHz a druhý Vantac MPM Lite, což je právě multiprotokolární modul, který by se mi hodil. Netrvalo dlouho a informace se změnily ve skutečnost. Už při nákupu X-lite jsem mohl MPM zakoupit, ale upustil jsem od toho, protože modul byl dodáván bez nahraného softwaru a návod na jeho nahrání mi nebyl až tak jasný. Zdrženlivost se vyplatila a další dodávka modulů již byla včetně software. Takže opět objednávka u RC Studia, opět dokonalé vyřízení a doručení. K tomu, abych mohl MPM modul začít ihned používat bylo jen nutno aktualizovat si OpenTX v X-lite na verzi, která podporuje práci s multiprotokolárním modulem. Žádný problém – ve své zákaznické složce na webu RC Studia jsem již měl připravenu aktuální verzi OpenTX. To prostě tak zákazníci této firmy mívají. Aktualizace nebyla problém – nahrát OpenTX přes Companion, nahrát aktuální obsah SD karty a hotovo. Od té doby multiprotokol na FrSky X-lite funguje – otestováno na koptérce E011.


Ve vzduchu tedy visí otázka – Jeti nebo Frsky? Nevím, to je na každém z Vás. Já jsem spokojen s tím, že mám obojí. Když se ale opět vrátím k „hlodům“ „hlodalů“ z diskusí, musím se smát. Moje osobní zkušenost – elektrovětroň 2,5m rozpětí – nejprve vybaven Frsky a řízen Taranisem, následně na stejná místa v modelu vložen systém Duplex a to včetně pozic antén. Sledovaný parametr – výpadek telemetrie, opakuji telemetrie, nikoliv řízení. Který systém si myslíte, že měl výpadků méně? Správná odpověď by hlodaly nepotěšila.