Archive for the Slowfly/Parkfly Category

Ještě jeden hydroplán do mého hangáru – Jupiter Duck

Posted in Elektrolety, Slowfly/Parkfly on 11.10.2017 by aviator

Po úspěšném záletu Judi Seajetu jsem z mého pohledu naprosto nepochopitelně dostal chuť postavit ještě další hydroplánek. Prázdniny byly víceméně na začátku, předzvěst hezkého počasí  a příjemného polétání u vody dělaly své. Bylo mi jasné, jaký stroj chci postavit – Jupiter Duck. Oslovily mne jeho různé variace, které byly k vidění v reportáži z létání v krytém plaveckém bazénu ve Wuppertalu. Jedná se o model, který zkonstruoval Thomas Buschwald. Němečtí konstruktéři jsou prostě v oblasti depronových modelů fenoménem. Jejich modely jsou nejen originální, ale i líbivé a mají výborné letové vlastnosti.

Jupiter Duck je postaven převážně z depronu 3mm. Já jsem použil jako obvykle jeho místní náhradu extrupor.  Křídlo je klasická práce s depronem – vyříznout tvar a vnutit mu profil prohnuté desky. Vlepit kořenová žebra a slepit do vzepětí. Hotovo.  Trup je dá se říci také depronová klasika – vyříznout dvě bočnice, spojit jen nezbytně nutnými přepážkami a pak teprve dolepit vrchní a spodní stranu. Trup není tvarově nijak složitý, takže to šlo velice pěkně a podařilo se mi při tom spotřebovat i dosud nezužitkované odřezky extruporu, takže já v podtextu cítím i určitý recyklačně – ekologický rozměr stavby tohoto modelu.  Ocasní plochy jsou, jak jinak, rovné desky, ovládací páčky jsem použil laminátové z dobře uleželých domácích zásob. Táhla jsou z uhlíkové kulatiny 1,5mm na obou stranách zakončené drátěnými koncovkami z kancelářských sponek. Vše je samozřejmě lepeno UHU-Porem a ten tvoří i pružné závěsy kormidel – nanést tenkou housenku na obě spojované hrany, nechat zaschnout asi 5 minut a pak pečlivě přiložit k sobě. Jednoduché a elegantní řešení.  Pylon motoru má bočnice ze dvou vrstev extruporu 3mm a motorovou přepážku lehké překližky tloušťky 3mm. Model je nerozebiratelný – to znamená, že si nastavíte veškerou elektroniku tak, jak potřebujete, pro jistotu ještě jednou zkontrolujete a pak přilepíte křídlo na trup.

Povrchová úprava modelu je provedena sprayi Pelikan Styro, se kterými mám výborné zkušenosti. Modrý motor z Himodelu o hmotnosti 17g a s kV1800 s vrtulí GWS 6×5 a regulátor Turnigy 6A jsou zrecyklovány opět z modelu Juka, dvě serva Hitec HS-50 ležela doma bez užitku již delší dobu. Přijímač čtyřkanálový Orange DSM2, rádio Spektrum DX7 „old edition“. K napájení používám stejné dvoučlánky o kapacitě 450mAh jako v Judi.
Zálet jsem měl naplánován na Barabu. Bohužel v den „D“ fičel více než svěží vítr. Zkusil jsem tedy nejprve letět s Judi, která sice statečně bojovala, ale svévolné změny letové hladiny  v průměru o +/- 1 metr v průběhu letu mne od zalétávání Jupitera odradily. Nicméně ještě týž den kolem oběda se vítr zklidnil a tak přece jen k záletu, i když suchozemskému, došlo. Jupiter Duck letí pomalu, klidně a spořádaně. Moje motorizace však umožňuje zaletět přemet i bezkřidélkový výkrut bez nějakých zvláštních příprav a přitom zaručuje  dobu letu přesahující 7 minut. Nezbývá mi než konstatovat, že jsem nadmíru spokojen a to jak s Judi tak s Jupiterem. Ostatně zvídavé dotazy přihlížejících modelářů, kteří shlédli oba modely v akci, hovoří za vše.

Reklamy

Hydroplánek Judi Seajet

Posted in Elektrolety, Slowfly/Parkfly on 7.10.2017 by aviator

Po své první aktivní účasti při létání na vodní hladině jezera Baraba s Magnumem Reloaded jsem se konečně rozhoupal a pustil se do jednoho z dlouho odkládaných projektů – do stavby hydroplánku Judi Seajet. Je to depronová delta, legračně elegantních tvarů. Konstrukčně vychází ze suchozemské verze Judi Jetstream. Rozpětí 60cm, délka 50cm, hmotnost 150g. Plán na tento model vyšel v německém časopise FMT a byl k dispozici ke stažení zdarma až do té doby, dokud někoho ve vydavatelství VTH nenapadlo, že by si vedle toho vydavatelování mohl něco přivydělat jako „plánkobaron“ a zpoplatnit i ty plánky zdarma. Ale což, takový už je kapitalismus. Tvrdý, poctivý a spravedlivý.

Oproti  své sestře má spodní část trupu koncipovánu jako  plovák, zadní část trupu je vyšší, aby bylo možno instalovat kormidlo a aby motor s tlačnou vrtulí „nehrabal“ ve vodě. Vytáhl jsem tedy čerstvou desku extruporu 3mm a zařízl do ní ostře nabroušený skalpel. Stavbu jsem začal křídlem. To má speciální depronový profil KFM. Nikdy jsem nevěřil, že to může fungovat a změnil jsem názor. Na spodní straně je do křídla do oblouku zaříznuta  uhlíková pásnice 3 x 0,5mm. Říznout ten oblouk a zalepit do něj uhlíkovou pásnici byl asi nejsložitější okamžik stavby. Všechno ostatní byla pouze souhra extruporu a UHU-Poru. Ovšem napsat, že jsem Judi slepil za jeden večer se rozhodně nedá. Hrubá stavba sice „odsejpá“, ale dodělávky pak stavbu přibrzdí. Motorovou přepážku je třeba vyříznout z tenké překližky cca 1mm, připravit díry pro lože motoru a kabely motoru. Pak je třeba ji lehce nalakovat, protože bude přicházet do kontaktu s vodou. Vytvořit z překližky a uhlíku kormidlo, z plastu zas jeho závěsy a celé to sestavit aby se to volně hýbalo a dalo ovládat současně se směrovkou. Vystřihnout, olemovat a usadit štítek kabiny. Instalace rc výbavy. Prostě dodělávek je dost a tak celá stavba zabrala asi čtyři večery možná i odpoledne. Už si to přesně nepamatuji.

Judi je osazena rc výbavou z různých vraků, které se mi povalovaly v dílně. Tři serva Vigor VS9(4,4g) pocházejí z halové Juky, motor „stříbrňák 1811“  s vrtulí GWS 5×4,5 a regulátor Jeti Hacker 4A sloužili v malém epp Porterfieldu, přijímač Spektrum AR6100 nesloužil zatím nikde, ale válel se doma nevyužitý. K napájení používám letité lipol 2S 450mAh Rhino, k řízení zatím letitou DX7-ičku, ale právě v den psaní tohoto příspěvku jsem zprovoznil „multikulturní protokolově vyvážené řešení“ a tak mi od teď bude stačit, když se s rádii Spektrum maximálně vyfotím, kupovat si je již nepotřebuji.
Letové vlastnosti jsou příjemné. Samozřejmě je třeba při jeho provozování brát zřetel na malou hmotnost modelu – není to univerzální model do každého počasí. Osobně jsem doporučenému pohonu moc nedůvěřoval, myslel jsem si že nebude stačit, ale prozatimní zkušenosti říkají , že je trefen tak akorát.

Eurofighter na Intermodellbau 2017

Posted in Slowfly/Parkfly on 15.4.2017 by aviator

Halový Eurofighter s vektorováním tahu Chrise Tittela na Intermodelbau 2017 v Dortmundu.

„Film“ z dortmundského veletrhu:

A není to náhodou, že to byli právě modeláři z NSR…

Posted in Slowfly/Parkfly on 1.3.2017 by aviator

…kteří zjistili, že nejlepší halou pro létání se slowflyery je plavecký bazén. Ve Wuppertalu.

Fotogalerie k nahlédnutí tam, co obvykle.

Omlouvám se maketářům za FW-190D

Posted in Elektrolety, Slowfly/Parkfly on 2.2.2017 by aviator

Omlouvám se, že jsem si v létě minulého roku koupil tenhle … model … Focke-Wulf FW-190D. Ano, maketářům, kteří se s modelem potkali se vesměs udělalo nevolno. Všem bez vyjímky. Já jsem rád, že mám v letectvoznalectví tak obrovské mezery, že to se mnou nic nedělá. Až najdu odkaz na virtuální „emitní“ pytlík, dám sem maketářům na něj odkaz. Rozpětí modelu je 410mm, hmotnost 50g, pohon stejnosměrným motorem s převodovkou a napájením z jednoho článku o kapacitě 150mAh.

dora_02

A teď důvod proč jsem si model kupoval. Vnitřnosti. Je vybaven mikropřijímačem DSM2 a 3 mikroservy, což se bude hodit, až mne model omrzí. Navíc ten přijímač má stabilizaci. První model, na kterém jsem stabilizaci mohl vyzkoušet. Kde jinde by se měl vliv stabilizace projevit více, než na malém modelu při létání venku. Nic není třeba štelovat, stabilizace je přednastavena, přepínačem 5.kanálu se vypíná a zapíná. Stačí spárovat s vaším vysílačem a hned můžete letět. A dojmy ze stabilizace? Mně se zdá, že model je tupější, než jak bych si jej nastavil sám, na druhou stranu se bravůrně vyrovnává s různými závany ovzduší. Tím se rozšiřují možnosti jeho využití i mimo dny s absolutně klidným ovzduším. Vzal jsem model s sebou i na létání do haly. Dá se to, ale je to pouze pro zkušené. Na tak malou halu ve které pravidelně létáme, je model příliš rychlý, tak si to člověk moc neužije.

dora_01
dora_03
dora_04

Club des Mouettes a jejich halové hydroplány.

Posted in Slowfly/Parkfly on 29.1.2017 by aviator

Opět po roce si dovoluji upozornit na, minulou sobotu proběhnuvší, 6.ročník létání s halovými hydroplány. Pořadatelský klub Club des Mouettes,  místo  Epinay-sur-Orge i rozměry bazénu 3×15 metrů byly stejné. Možná by vás mohlo zajímat, že bazén měl hloubku 6cm. „Mediálním partnerem“ byl opět web Jivaro Models, kde je kromě jiných zajímavostí  k  nahlédnutí i fotogalerie z této akce.

indoorhydro2017

Shodou okolností na této akci létal i roztomilý hydroplánek Jupiter Duck konstrukce Thomase Buchwalda, postavený podle čerstvě publikovaného plánku z německého časopise Model Aviator 2/2017.

Z dílničky velikosti výtahu

Posted in Slowfly/Parkfly on 17.1.2017 by aviator

Autor: Michael Vosika

Jsou to takové „hříchy mládí“, dnes už dělám historické modely jak mají být viz třeba fotky z posledního veletrhu Model Hobby – můj je na stolech Pirate, oranžová ušatá příšera Banshee, šmouhatá Vosa a jeden liliput – vlastně mé modely vždy a všude poznáte – podle znaku na SOP.

bdf1_02bdf1_01

BDF-1 – rozpětí 9″ na motor CO2 G2,6mm3, letová váha 4 gramy, stavba podle plánu včetně tuhých potahů (z 0,3mm balsy a broušeno )

ww_01

Woodys Wagon – elektrika na motor 5W, r.500mm, váha asi 40gr (jen 10gr je dovážení v maketě motoru 🙂 – s tímto modelem už létalo dětí a nyní je v držení dcery (už bych to „zrecykloval“, ale nejde to – jsou tam ještě magnetické aktuátory, ovšem se zpětnou vazbou = silné a přesné, střeva jsou z makety BD4).

Chlapci, to jsou ty naše klacky

Posted in Slowfly/Parkfly on 16.1.2017 by aviator

…neboli malinké přijímače, které jsem si oblíbil a používám nebo používat budu ve svých malých modelech.

rxdsm2

Zleva:
Spektrum AR6410LBL (6-ti kanál, napájení 2S, 2 integrovaná serva a integrovaný střídavý regulátor 3A);
Spektrum AR6400 (6-ti kanál, napájení 1S, 2 integrovaná serva a integrovaný stejnosměrný regulátor 2A);
DasMikro 5-ti kanálový mikropřijmač DSM2 (rádoby klon Deltangu, ale Deltang je prostě jiná liga díky integrovanému stejnosměrnému regulátoru. Rozměr 1x1cm takže pozor! Pájení serv k pájecím ploškám není pro každého).

Video z Turnovské halovky

Posted in Elektrolety, Slowfly/Parkfly on 15.1.2017 by aviator

Autor videa: Martin Kout

První let Jožko Lukáč, druhý Marek Plichta. A vidím, že borce bude od sebe těžké odlišit, protože oba mají…zelené Extry. 🙂

11.Turnovská halovka

Posted in Elektrolety, Slowfly/Parkfly on 15.1.2017 by aviator

Autor: Martin Kout

Tímto krátkým článkem bych rád shrnul současné dění na halové scéně. Vzhledem k mé 7-mi leté prakticky nemodelářské činnosti možná někoho urazím nebo pohorším, proto se předem omlouvám.

Akrobacie aneb „Rakev kam se podíváš“
Za uplynulé roky se letová váha halových akrobatů zmenšila o polovinu. Uchopit model jinak než ukazováčkem a palcem (a to velice jemně) se rovná zničení modelu. Proto všichni majitelé těchto strojů mají přepravní boxy (rakve). Rychlost letu se rovná chůzi seniora o francouzských holích. Chápu, že veškerá tato opatření jako je váha letadla, protiběžné vrtule a bůhví co ještě, jsou „asi“ nutná, ale mně se prostě tento styl a současná podoba halové akrobacie vůbec nelíbí!

Aeromuzikál
Osobně jsem čekal větší posun. Reverzování vrtule neměl nikdo a tak jediný, kdo mě vysloveně překvapil, byl mladý, teprve 10ti letý pilot, Jožko Lukáč ze Slovenska. Jeho dovednosti jsou opravdu úchvatné!

Pylony
Také téměř žádný výrazný posun. Nárust rychlosti určitě nějaký je, ale jinak bych řekl, že vše při starém. Za mě toto je jediná kategorie, která by mě v současné době bavila.

Air Race
To je vysloveně jen doplňková kategorie, aby si mohl člověk ještě trochu zalétat. Stala se z toho jen taková okrajová záležitost s dávkou „neorganizace“ a unavenosti pilotů. (I když…musím své tvrzení trochu poopravit. Byl jsem divákem na soutěži v Nové Pace a tam to kluci měli pěkně zvládnuté, průlet brankou byl jistým spestřením a divácky to bylo zajímavější). Možná, že kdyby se létal spíš nějaký „víc parkur“, byla by to větší sranda. Ale o to už dnes asi nejde…

turnov17_07turnov17_01turnov17_04turnov17_03turnov17_02turnov17_05turnov17_08turnov17_09turnov17_10turnov17_06

Zhodnocení
Když jsem se rozhodl ukončit svou soutěžní účast v této kategorii myslím, že jsem udělal dobře… Již v roce 2010 to nebylo tak úplně ono, ale nyní je to ještě o poznání horší! Stal se z toho vrcholový sport a jako takový vyžaduje i nemalé finanční prostředky. Bez igeliťáku a protiběžky si akrobacii nezalétáte (vyjma té nejlehčí kategorie).
Můj výkon byl úměrný tomu, že jsem prakticky nelétal a zkusil si zaletět 2x sestavu ve čtvrtek před soutěží a tak jsem neočekával žádné překvapení. Letěl jsem tu nejjednodušší akrobacii se strojem z roku 2010 a baterkami ještě staršími (kupodivu v dobré kondici). Letěl jsem i pylony a doletěl dvě ze čtyř kvalifikačních kol. V součtu jsem se o cca 1 desetinu vteřiny dostal do finálového letu. Zde Honza Špatný bohužel spadl se svým strojem chvíli po startu a tím mi přenechal 3. místo. V 7.kole jsem pak roznesl svůj stroj i já.

Pro AVIARIUM člen organizace na ochranu nepřizpůsobivých pilotů Martin Kout.