Archiv Slowflyer

Slowflyer Valkyrie Juraje Tinky

Posted in Slowfly/Parkfly with tags , on 28.6.2009 by aviator

Jelikož mám již další materiál ke zpracování, tentokrát z MiniCupu v Kařízku, měl bych uzavřít téma „Amperfest“. To činím uveřejněním videa nádherně vypadajícího i létajícího slowflyeru Valkyrie, jehož konstruktérem i pilotem je Juraj Tinka.


Video ve FullYouTube kvalitě.

Tento model se spolu s dalšími slowflyery a historiky podílel i na podvečerní poctě Demoiselle.

Reklamy

Halovým entomologům – Vapor(Etomic)

Posted in Slowfly/Parkfly with tags , , , on 12.10.2008 by aviator

„Fullcarbon“ slowflyer jsem se pokusil postavit v době, kdy pan Vaňouch začal dovážet sortiment firmy WES. To se psal pravděpodobně rok 1999. Nakoupil uhlíkové tyčky, kevlarovou nit, mylar na potah a pustil se do stavby. Model jsem nedotáhl do konce. Ztroskotalo to na tom, že jsem nedokázal sehnat vhodnou lehkou trubku na trup, lépe řečeno jsem za ni odmítl „vytopit“ nekřesťanskou sumu. Zkušenost to byla neocenitelná a navíc to byl asi poslední okamžik, kdy jsem při modelařině zažil ten krásný pocit objevování neprobádaného. „Fullcarbon“ slowflyery nakonec byly vytlačeny depronovými modely, které měly a mají výhodu v jednoduché a levné stavbě, dobré opravitelnosti  a hlavně v tom, že z depronu lze postavit  téměř cokoliv.

 

 

 Když jsem objevil model Vapor a zjistil o něm první podrobnosti, moje slowdušička zaplesala. Koncem prázdnin jsem již měl vytipováno, odkud Vapora objednám a to dokonce s poštovným zdarma a baterkou navíc. Jenže to byla halová sezona ještě hodně daleko a tak jsem s tím nijak nepospíchal. Mezitím se situace různě měnila. Získal jsem poměrně špatné zkušenosti s posíláním balíčků z USA, dolar už nebyl v extrémně dobrém kurzu vůči koruně a navíc k mému překvapení někteří obchodníci v Česku konečně prohlédli a zjistili, že s dosavadní cenovou politikou nemají šanci na úspěch. 

Z doslechu vím, že Vapora si během výstavy „Flóra Letňany 2008“ pořídili vedoucí pobočky halového entomologického ústavu se sídlem v Turnově RNDr.Vláďa Plichta, člen korespondent ČSAV a jeho asistent Marek. Byl to jediný dostupný exemplář tohoho vzácného tvora, který byl v rámci výstavy dostupný, takže má obrovskou sběratelskou cenu. Toto mne nakoplo k tomu abych si zjistil, za kolik Vapora prodává dovozce – firma Astra.

 Cena mne velice příjemně překvapila, protože vycházela  zhruba stejně jako z mého amerického zdroje u kterého jsem ještě musel navíc počítat se zaplacením DPH. Takže nebylo co řešit. V pondělí odpoledne jsem Vapora u Astra model objednal a ve středu jsem jej měl na poště. Obsahem dodávky je hotový model, nabíječ, pohonná  li-pol baterie a ve verzi RTF i vysílač. Vapor je halový model o rozpětí 375mm, délce 380mm a hmotnosti 15g (!). Poháněn je stejnosměrným motorkem „pagerového“ typu s převodovkou s vrtulí 140 x 45. Konstrukce modelu je kombinací uhlíkových tyček a plastových dílů, potah je z tenké potištěné folie. To samo je velice zajímavé, ale není to ani zdaleka to nejzajímavější. Totiž Vapor má veškerou elektroniku integrovanou na jedné desce, obdobně jako modely řady Minium od Kyosho a obdobně jako Minium pracuje na 2,4GHz. To ale také ještě není to nejzajímavější. To přichází právě teď – 2,4GHz elektronika Vapora využívá systém přenosu Spektrum DSM2!  Proto je Vapor dodáván ve dvou verzích – RTF a Bind&Fly. RTF je verze s vysílačem hračkovitého vzhledu. Verzi Bind&Fly  jsem si objednal já –  ta je bez vysílače. Vysílač použijete svůj vlastní Spektrum DSM2 či jakýkoliv jiný s modulem DSM2 od Spektra . Provedete pouze spárování modelu s vysílačem. Vyndáte model z krabice, vysílač  přitom máte vypnutý. Připojíte pohonnou baterii a do 5 sekund zapnete vysílač, který hodláte použít k řízení modelu, v režimu „binding“. Do 8 sekund se provede spárování a uložení ve vysílači a přijímači. Tím je model připraven k letu. Bomba!

Pohonná lipolka je jednočlánková (3,7V/4,2V) má  kapacitu 70mAh a rozměr, který není zrovna standardní. Dodávaný nabíječ je napájen ze 4 tužkových baterií a nabití baterie trvá kolem 20 minut. Tedy obdobně jako u X-twinů a PicooZů. A to není jediná podobnost – pro připojení baterie k nabíječi a přijímači jsou použity stejné ultramikrokonektory, jako se používají u zmíněných hraček. Nabitá baterie se suchým zipem upevňuje do posuvného pouzdra na trupu a nelezením jeho vhodné pozice se model dováží dle požadavků pilota. Jinak není co řešit pouze sebrat odvahu a proletět se s modelem třeba doma v obýváku. Bál jsem se, nechtěl jsem Vapora poškodit dříve než se s ním proletím v hale. Ale zvědavost byla větší . Dal jsem půl plynu a model vypustil. Vapor letěl, bez problému zatáčel na pětníku a já byl z toho vykulený a nadšený. A to jsem model pouze spároval, překontroloval smysl výchylek a jinak jsem do nastavení nesahal. Ve velké hale to bude super polétání. Ale dost oslavných ód, protože není všechno zlato, co se třpytí. A pár věcí, které se netřpytí  se u Vapora najde. Předně jsem zjistil, že ve mne stále přežívá část duše bláznivého snílka. Myslel jsem si, že rozbalím krabici a vytáhnu prvotřídně sestavený model. No, na tu prvotřídnost lze zapomenout. Po funkční stránce sice nelze výrobci nic vytknout , ale stopy „prasáckého“ zpracování lze nalézt na každém kroku – stopy vyběleného CA lepidla na spojích, kapka od CA na potahu, otřepy na plastových spojkách a dílech, zprohýbaná plastová žebra v křídle. Nicméně se to za ty peníze dá přežít. Jako závažnější problém mi připadalo to, že nemohu spojit mikrokonektory mezi pohonnou lipolkou a nabíječem. Poměrně dlouho mi trvalo něž jsem zjistil, že konektor  v nabíječi je vložen volně a že je třeba s ním při připojování baterie pohnout do vhodné polohy.

K Vaporovi je dodávána široká škála náhradních dílů, nicméně jsou cenově tak nevýhodné, že myšlenku na postavení modelu svépomocí z náhradních dílů je třeba zavrhnout. Vyšlo by to několikanásobně dráž než pořízení kompletního sestaveného modelu a ještě k tomu problémy s protáčejícími se panenkami při pohledu na ty ceny. Jedna výjimka tu však je a tou je deska elektroniky. Vychází na 1899,- což není žádná láce, ale vzhledem k tomu, že za tu cenu dostanu přijímač na 2,4GHz s DSM2, stejnosměrný regulátor a dvě mikroserva  podobné konstrukce, jako věhlasná halová serva WES, může to být pro „oříškáře“ a příznivce mikromodelů celkem zajímavé.

K Vaporovi již existuje rozsáhlá obrazová, filmová i diskusní dokumentace jednak na stránkách výrobce a jednak na zahraničních diskusních fórech. Asi by bylo vhodné se zmínit o Vaporových příbuzných:
– Ember je model od stejného výrobce(Etomic/Parkzone). Je o malinko větší(411mm rozpětí), malinko těží(18g) a křídlo a ocasní plochy má z obdoby depronu. Nedodává se v provedení Bind&Fly a nikde se nepíše, že by využíval DSM2.
Blade MCX je dvourotorový mikrovrtulníček od firmy Eflite, která má celou řadu vrtulníků Blade v různých velikostech. Využívá opět DSM2 a je k mání i jako Bind&Fly.
Skvělý obchodní tah od Horizon Hobby – Spektrum do každé rodiny. Když se tak nad tím zamyslíte – střední třídu RC souprav mají pokrytou, low-endy mají pokryté, lepší domácí RC hračky mají pokryté. O autíčkách netřeba mluvit, tam jsou již dlouho. Takže co zbývá? Vyšší a high-end třída RC souprav. Ovšem tam jim asi pšenka nepokvete, neboť to je doména víceméněmateřské firmy JR a dělat ji přímou konkurenci by asi nebylo rozumné.

Tím je z mého pohledu téma Vapor prozatím vyčerpáno. Pocit příjemného překvapení  a spokojenosti jasně převládá nad zklamáním ze zmíněných nedostatků.