Archiv Spektrum

DX7se – nejrychlejší Spektrum a další dvě výzvy.

Posted in NEelektrolety with tags , on 24.10.2008 by aviator

Dnes jen upozornění na pár zajímavostí:

 

Spektrum DX7se – vrtulníkařská zbraň. Jako návnadu hodím dvě nicneříkající čísla – 11ms a 2048. Zbytek informací naleznete na stránkách Spektra. 

Výzva č.3: Teplotní limit pro přijímač AR9000.

Výzva č.4:  Lze létat a řídit model na vzdálenost 1míle od sebe?

 

Reklamy

Co jste chtěli vědět o Spektrum DX6i a nebáli jste se zeptat…

Posted in NEelektrolety with tags , on 21.10.2008 by aviator

 

Na DX6i mi nejde namixovat nic do plynu- v podstatě jsem chtěl nějakým
vypínačem povolit chod motoru. Je možná taková funkce? Máte s tím nějaké zkušenosti?

Musím konstatovat, že mixy DX6i jsou softwarově výrazně jednoduší než u DX7. Způsobem nastavení, který bych použil u DX7 jsem v tomto případě neuspěl. Řešení ovšem existuje. Přepněte si typ modelu na vrtulník. Funkce jsou tam v podstatě stejné jako v menu pro letadla. Vrtulníkařských nastavení si nebudete všímat, protože pro letadlo je nepotřebujete. Najedete v menu ADJUST LIST do submenu THRO CUR. Zde vyberete a nastavíte položku HOLD – je spínána zadním vypínačem v levém horním rohu – označen je MIX/TH HOLD. V podstatě je tato funkce již nastavena přímo z továrny a stačí jen zkontrolovat, zda hodnota výchylky pro HOLD je 0. Funkčnost lze ověřit na monitoru výchylek.

 

 Můžete prosím říci, jak je na tom DX6i s výdrži při použiti 4xNiMH?  Popřípadě kolik ty 4xNiMH “uletí”? V anglickém návodu jsem se dočetl pouze o Low Battery Alarmu … 4,3 volts … Při kolika voltech vysílač zdechne? O spotřebě vysílače není ani zmínka.

Předminulý víkend jsem nabil DX6i naplno odlétal s ní přibližně 20 minut při úvodním halovém létání této sezóny. Napětí plně nabité baterie ze 4 článků NiM s polepkou Spektrum bylo ihned po odpojení nabíječe 6,1V, po odležení druhý den pak 5,9V.  V  průběhu následujícího týdne jsem se v rámci zjišťování možnosti nastavení mixů rozhodl, že otestuji i celkovou výdrž. Podotýkám, že tento výsledek byl změřen tak, že jsem rádio zapnul, 2 hodiny na něm cvičil s různým nastavením mixů a ve zbytku času vysílač pouze nečině stál a vysílal. Vše proběhlo bez přestávky na jeden zátah. Do celkového času nezapočítávám těch zmíněných 20 minut létání. V každém případě  řadím naměřený výsledek do kategorie nepochopitelných. Spektrum DX6i vydrželo zapnuté pracovat 25 hodin. Po 25 hodinách kleslo napětí na  4,2V. Po dalších 15 minutách kleslo na 4,1V, začal pípat alarm a blikat display. Alarm ani blikání se nedá žádným způsobem zastavit. Vydržel jsem to pozorovat a poslouchat dalších 15 minut. Pak jsem vysílač vypnul s tím, že tohle přeci nemám zapotřebí…

Jedna, dvě, Spektrum jde, Spektrum si jde pro tebe…

Posted in Slowfly/Parkfly with tags , on 20.10.2008 by aviator

 

 Infekční spektrinka, přenášená halovým létajícím hmyzem, se stala reálnou hrozbou. Obzvláště nebezpečná je nativně naivním fasstistům, vyznačujícím se alergickou reakcí na jakýkoliv jiný 2,4GHz-systém. Přenos infekce je velice jednoduchý a nenápadný. To vás prostě zaujme mikromodel letadla nebo vrtulníku do takové míry, že nemůžete odolat a zakoupíte jej. Tím je „neštěstí“ dokonáno – zakoupili jste Spektrum aniž by jste chtěli a měli možnost to nějak aktivně ovlivnit. Ostatní 2,4Ghz skupiny nejsou alergickou reakcí tolik ohroženy a skupina spektristů není ohrožena vůbec – je totiž naočkována. Infekční spektrinkou jsem napaden i já, ale díky očkování není pro mne nijak nebezpečná.  Ani bych si ji nevšiml, kdyby…
Vaporovi začalo být smutno. Že prý nemá žádného kamaráda, který by hovořil stejnou řečí (2,4gigaherzzčtinou s DSM2 dialektem). Že prý těm prosťáčkům X-twinům a PicoZům, co s nimi sdílí stejné uskladňovací prostory nerozumí a Suchoj, kterému rozumí, je zase moc nafrněný. No prostě stížnost za stížností, nespokojenost, smutek. Neměl jsem to srdce nechat takhle malého a křehkého „tvorečka“ se trápit a tak jsem mu sehnal kamaráda. Jmenuje se Blade MCX a přestože nejsem vrtulníkář a ani se jím nechystám být (i když jisté záchvěvy zde byly), zdál se mi být sympatický.  


 Vapor s Bladem si nemají co vyčítat – cenově jsou na tom stejně. Ačkoliv je každý jiný „týpek“, přesto jim v hrudích bije stejné srdce – DSM2  2,4GHz. Protože Vapora už znáte, tak by asi bylo vhodné krátce pohovořit o modelu Blade. Průměr rotůrků má 190mm, délka je 200mm a hmotnost 28g. Dodávaný nabíječ je totožný jako u Vapora pouze s odlišnou nálepkou, baterka je stejného půdorysného tvaru , ale větší kapacity(110mAh). No a dál nic. Provedete Bind&Fly – spárujete model se svým Spektrem DSM2 a ač nemáte s vrtulníky sebemenší zkušenosti, hezky si zalétáte hned na první pokus i doma v obýváku. I ti, kteří jinak ohrnují nad dvourotorovými vrtulníky nos, musí přiznat, že pro zadání „malý model, malý prostor“ je právě dvourotorák tím jediným správným řešením. Z mého pohledu letadýlkáře je super, že vrtulník je sám o sobě „ultrastabilní“. Stačí si jen dotrimovat vrtulku, aby se vrtulník nestáčel k jedné straně a pak se již můžete  věnovat trénování rychlých a hlavně správných reakcí na letadýlkářsky nezvyklé pozice modelu. Zábava je to náramná  a  pro toho, kdo se chce potrénovat v řízení směrovkou to vůbec není špatný nástroj nehledě k tomu, že se člověk naučí i něco víc. Nabíjení pohonné baterie trvá zhruba 30 – 40 minut, letový čas mého modelu lehce překračuje 8 minut, což je dle ohlasů ze zahraničních diskusí hodnota nadstandardní.
Končím s modelařinou a místo toho se budu věnovat novém koníčku – Bind&Fly. Doufám, že série mikromodelů Bind&Fly Bladem MCX nekončí a že se brzy objeví něco nového k „bindování“.     

 

 

Varování po uzávěrce:
Ještě než jsem poslal tento příspěvek „do živa“ ke zveřejnění, dal jsem s Bladem jeden let a po jeho skončení jsem pohonnou lipolku připojil na nabíječku. Té se ale zničehonic nabíjet nechtělo a kontrolka jen slabě žhnula. Otevřel jsem kryt napájecích baterek nabíječe a … zjistil, že „originál“ baterky, které jsou součástí setu, tečou!!! Okamžitě jsem prostor vymyl destilovanou vodou a použil serióznější tužkovky. Věnujte proto setovým napájecím bateriím nabíječe zvýšenou pozornost a pokud možno je raději vůbec nepoužívejte. První tuning je tedy jasný – předělat nabíječ na napájení ze síťového zdroje.

Spektrum a hozené rukavice

Posted in NEelektrolety with tags , , on 27.6.2008 by aviator

Ano, je to reklama, ale zajímavá a zřejmě není vycucaná z prstu…

Hozená rukavice č.1 – Challenge #1

Hozená rukavice č.2 – Challenge #2

Tak co tomu říkáte?

Spektrum DX6i – dětské i dědské rádio

Posted in NEelektrolety with tags , on 27.6.2008 by aviator

Jde kvalita na mého RC vybavení z kopce dolů zaprášenou silnicí? Možná z pohledu nezasvěceného pozorovatele. Ve skutečnosti tomu tak není. Z několika důvodů jsem vědomně opustil rádio vyšší třídy a dobrovolně přešel na spotřební střed. Co mne k tomu vedlo jsem již popsal či naznačil v jiném článku: 1)chuť zkusit 2,4Ghz, 2)zjištění, že ceny nové technologie jsou poměrně příznivé( tedy nikoliv v ČR), 3) vzetí rozumu do hrsti spojené s vyléčením ze závislosti na namachrinu(účinná látka, způsobující člověku pocit velké namachrovanosti). Na základě těchto faktorů jsem provedl výměnu MX22 za DX7 a nelituji. Protože moje děti projevili zájem o to, zda by bylo možné je také naučit řídit model, začal jsem přemýšlet jak na to. S kamarády, které jsem učil v minulosti létat, to bylo relativně snadné . Když byla krize, tak jsem jim do toho hrábnul nebo jsem si vzal celý vysílač. Jenže to byli velcí chlapi srozumění se závažností situace. Pro dítě tohle není vhodný způsob výuky. Tady musí přijít ke slovu kabel učitel – žák a dvě rádia. Jaké druhé rádio tedy pořídit? Mělo by být, s výhledem na jeho další využití jako samostatného rádia, kompatibilní s již používaným vybavením. Logický požadavek. V případě, že používáte nějakou z 2,4GHz technologií, je to ovšem kritétium, které značně zúžuje výběr. Další neméně důležité hledisko – cena. Rádio budou provozovat děti a tak může lehce přijít k nějakému úrazu. Cena by tedy měla být taková, aby to moc nebolelo. Rozhodnout jsem se musel mezi několika možnostmi:
1) koupit si JR9303 či JR9DSX a DX7 nechat dětem . V době, kdy mne toto napadlo, jsem měl v krvi ještě zbytkové množství postupně vyprchávajícího namachrinu a tato myšlenka byla nepochybně tímto faktem ovlivněna. Postupem času jsem ji zavrhl.
2) koupit druhou DX7 – to není špatný nápad obzvláště při jejím nákupu v zahraničí. Ale na to abych ji nechal ničit děti je to příliš komfortní rádio.
Naštěstí se tou dobou zčista jasna objevila úplná novinka od Spektra a ta nakonec zvítězila
3) koupit novinku Spektrum DX6i. 

Rozhodnuto. Jenže jako na každou novinku tak i na DX6i bylo třeba si počkat. A nejenže jsem musel čekat 2 měsíce, až Spektrum vyrobí DX6i v Mode 1 a ta následně dorazí k obchodníkovi, ale i pošta si dávala na čas. Doručení balíku z USA včetně vyřízení celních formalit trvalo rekordních 48 dní! Já měl mezitím za sebou zevrubné seznámení s manuálem a docela jsem se na rádio těšil. Na obrázcích nevypadalo vůbec špatně, ale přeci jen je to low-end. Jakýpak bude display? Měl jsem zhruba před rokem a půl v ruce nejobyčejnější computerové rádio od JR a displayem jsem byl hodně zklamán. A jakpak bude fungovat to programování jedním mačkacím točítkem? To je celkem unikát. Spousta dalších otázek a velká zvědavost. Jenže když se pak musí čekat takovou nechutnou dobu, tak těšení přejde i toho největšího těšitele a zvědavost i toho největšího zvěda. V závěrečné čekací fázi u mne převládl pocit, že budu rád, když ten balík alespoň dojde.
Balík nakonec šťastně dorazil nepoškozený. Celní řízení se obešlo bez mé osobní návštěvy vyclívací pošty. Proběhlo hladce prostřednictvím mailu i když … člověk nemá žádnou zpětnou vazbu, zda doklady zaslané mailem jsou dostačující. Vyřízeno to také není hned následující den po odeslání dokladů a tak člověk znejistí. U mne nastal obrat v „trackingu“ zásilky až 3 den po odeslání dokladů, kdy jsem se již zabýval myšlenklou osobní návštěvy vyclívací pošty. Nechtěl jsem se dožít toho, že by můj balík zase odputoval zpět k odesílateli z důvodu nevyzvednutí adresátem. Jeho obsahem bylo radio Spektrum DX6i, přijímač AR6200 a 2 dlouhé kabely k diversitnímu přijímači(nejsou součástí setu). Samozřejmě jsem se vrhnul hned na DX6i a musím říci, že první dojem byl nemastný neslaný. Já jsem si ji představoval menší, barvu svěžejší, no prostě mi nepadla do oka, na obrázku dělala jiný dojem. Hlavně jsem vůbec nemohl najít, jak se v menu zapíná a vypíná funkce trenér – žák. Během víkendu jsem si ji osahal a radikálně změnil názor. Strhal jsem ochranné folie a hned to vypadalo lépe. Celkové provedení krabice je sice celoplastové, ale čisté a poctivé. Ovladače jsou totožné s DX7- takže žádná připomínka. Při zavěšení na popruh je vysílač lépe vyvážený než třeba DX7, ale ještě to není úplně ono. Menu je jednoduché a přehledné, „mačkací točítko“ je někdy zbytečně citlivé. Chce si na to zvyknout. Digitální trimy jsou také bez připomínek. Funkci trenér – žák není třeba řešit. Je neustále připravena k použití – stačí připojit příslušný kabel a je to – ozkoušel jsem ve spolupráci s DX7. Automaticky rozpozná, kdy má být učitelem a kdy žákem. Software si také zaslouží pár slov. Vychází z DX7, ale je maximálně zjednodušen a zefektivněn. Do nedávna jsem si myslel, že právě software DX7-mičky představuje to nezbytné minimum, přes které „vlak nejede“. Není tomu tak. I s DX6i bych si s naprogramováním většiny svých strojů bez problémů poradil. Co jsem hodně ocenil – ani v tomto lowendovém rádiu nechybí v menu obrazovka s monitorem pohybu serv. Velice užitečná maličkost. Pro vážné zájemce dodávám, že manuál je volně ke stažení na stránkách firmy Spektrum.
Co mne zaujalo nejvíce?
1) – vysílač je napájen pouze ze 4 tužkových Nimh akumulátorů. Potěšující skutečnost a neklamné znamení, že se jedná o první RC soupravu vyvinutou speciálně pro pásmo 2,4GHz, nikoliv o předělávku již existujícího „stroje“.
2) – v menu je volba pro přepínání výkonu vysílače mezi normou Evropa a USA. To také není běžná zvyklost
DX7-mičkáři budou asi postrádat „bindovací“ tlačítko, sloužící ke spárování přijímače s vysílačem a také ke zmenšení výkonu při předletovém ověřování dosahu. K bindování- párování slouží na DX6i přepínač učitel žák – podržíte a současně zapnete vysílač. Snížený výkon pro účely kontroly dosahu se nastavuje z menu.
Nepříjemná překvapení? Něco by se našlo, ale nic zásadního a nepřekonatelného:
1) jak jsem se již zmiňoval – myslel jsem, že rádio již bude dokonale vyváženo při zavěšení na popruh. Není.
2) k rádiu není dodáván alternativní brzdící třmen ovladače plynu se zobáčkem.
DX6i používáme s dětma ve FreeBee a aby byla dostatečně vytížená, rozhodl jsem se na ní převést provoz FW190A od LM-model a pravděpodobně tam přejde celá halovopylonová větev mého hangáru. K propojení rádií v režimu učitel-žák je doporučen kabel s mono- jacky. Funguje to bez problému i se stereo-jacky. Očekával jsem láci, poctivé provedení, jednoduché programování. Tohle vše Spektrum DX6i splňuje a v něčem i překračuje.



DX7-mička s Li-polkama II. – tentokrát prakticky.

Posted in NEelektrolety with tags , on 8.6.2008 by aviator

Příspěvek DX7-mička s Li-polkama splnil svůj účel – z reakcí na něj vzešly užitečné rady. Dnes tedy postoupím od teorie k praxi.

Ve vzpomínaném příspěvku  jsem se vůbec nezmínil o tom, že vůbec nejvhodnějším tuningem DX7 by byla výměna přetěžovaného regulátoru napětí. V době sepisování příspěvku jsem o tomto kroku vůbec nepřemýšlel. Nicméně k němu došlo díky poznatkům, získaným v diskusi k příspěvku. U firmy Dimension Enginering jsem dle získané rady objednal správně dimenzovaný regulátor, který je svou konstrukcí přímo učen k náhradě původně použitých regulátorů v soupravách Spektrum. Hlavní přínos regulátoru spočívá v tom, že snižuje ztráty  napájení, protože není přetížen a tudíž tak výrazně netopí. Po jeho výměně se  zlepší výdrž vysílače i s původní NiMh baterií. Možná ještě podstatnější význam má tato výměna v souvislosti s použitím vysílačových Lipol baterií, protože tomuto regulátoru vyšší napětí plně nabitých lipolek nikterak nevadí. Tím je problém „zda napájení z lipolek původní regulátor vydrží“ definitivně vyřešen. 

Detailní popis postupu výměny je přímo na stránkách výrobce. Svůj postup nehodlám zde popisovat a ani doporučovat, abych nezavdával příčiny k nesmyslným reakcím. Rozhodně je potřeba vhodné nářadí a zkušenosti. S pistolovou páječkou na to nechoďte. Snad jen jeden zásadní postřeh – dá se to udělat i tak, že původní součástka zůstane na svém místě a v případě potřeby (např. v případě reklamace RC soupravy) lze vše uvést do původního stavu.
První, co mne po provedení úpravy zajímalo: funguje to vůbec?. Funguje, bez problémů. Něco se změnilo na první poslech  – upravená DX7 již nevydává zvuk hodně tlumené svářečky – regulující regulátor totiž již nerezonuje o desku plošného spoje.

To nejpodstatnější, co mne zajímalo, byla celková přesně změřená výdrž napájení vysílače s novým regulátorem a lipolkama. Zvolil jsem prázdné nikdy nepoužité místo v paměti vysílače, zkontroloval, zda  stopky  celkového času modelu jsou vynulovány a nechal vysílač zapnutý až do jeho úplného vybití a vypnutí. Změřený čas je 14hodin 53minut. Není co dodat.
Při prvním vybití lipolek ve vysílači alarm nízkého napětí  tento stav zachytil a bezpečně indikoval. Po tomto signálu zůstalo necelých 5 minut do úplného zhasnutí vysílače, které vlastně způsobila fungující ochrana podvybití baterek. Na displayi byl v tu chvíli údaj 8,5V(?!). Při druhém úplném vybití se tak nestalo a vysílač zhasnul již při 9,5V opět zásluhou fungující ochrany podvybití lipol baterie. Uvažované vložení „oblbujících“ diod tedy určitě nezaškodí. Jednoznačně se potvrdil výsledek testu lipolek při vybíjení na nabíječce a  ten není  pro vybíjení ve vysílači optimističtější, jak jsem si původně myslel. Jakmile napětí klesne pod 11V, jde pak hodně rychle dolů. Zbývá pak opravdu přibližně 12 minut do zhasnutí displaye a nemožnosti vysílač restartovat. Pro mne z toho plyne jednoznačný závěr – pokud na vysílači uvidím hodnotu 10,8V nestartuji, jdu nabíjet.
Několikrát jsem se zmínil o ochraně lipolek před podvybitím. Funguje tak, že když napětí jednoho z článků dosáhne 3 V, ochrana tento článek odpojí a tím srazí napětí celé baterie o napětí právě tohoto článku a to způsobí vypnutí vysílače. V tomto případě ovšem vypnutí definitivní, což je oproti NiMh nevýhoda. NiMh se  po vypnutí a zapnutí vysílače dokáží v krizové situaci na chvilku vzpamatovat. Chráněné lipolky toto nedokážou. Ochrana přestane fungovat až v okamžiku, kdy se při nabíjení napětí článku zvýší na minimální akceptovatelnou hodnotu s dále rostoucí tendencí.        

 

Tápajícím DX7-mičkářům…

Posted in NEelektrolety with tags , on 5.6.2008 by aviator

…kteří nevědí, zda „to“ na  DX7 lze naprogramovat či nelze naprogramovat a nechtějí si nechat radit od všudybylů a všeználků, doporučuji k nahlédnutí následující dva weby:

Spektrum DX7 na RC-soaring Mike Shelima.  Zajímavé – větroňář Mike Shelim je ortodoxním obdivovatelem Multiplexu a přesto se nechal DX7-mičkou zlákat. Návod jak naprogramovat 4-servové křídlo větroně naleznete právě zde.

Spektrum DX7 na R/C Aerobatics Page Boba Pastorella.  Kromě zamyšlení nad svým duševním zdravím v souvislosti s prodejem JR10X a zakoupením DX7 místo ní přináší Bobova stránka i spoustu informací a programovacích tipů. Proč nechat zahálet vrtulníkářské menu a nevyužít některých jeho předností pro letadlo? Za ty velice zajímavé peníze, za které je DX7 k mání, je třeba maximálně „vytěžit“ její schopnosti…

 A do třetice všeho dobrého jeden zajímavý odkaz k dobru:

Znáte stránky německého zastoupení firmy Spektrum? Ne? Tak tam mrkněte. Obzvláště doporučuji záložku „Werkstatt“. Je tu ke stažení pěkný aktuální katalog a majitelé novinky od Spektra – DX6i – zde najdou návod, jak si přepnout svůj vysílač z Mode2 na Mode1 a opačně, o kteréžto možnosti se jaksi neví… 

DX7-mička s Li-polkama.

Posted in NEelektrolety with tags , on 20.5.2008 by aviator

Já nic, to Vašek…Ten jednoznačně prohlásil, že ve své DX7 ty originální NiMhy nechce ani vidět, protože je musí každých 14 dní nabíjet a přitom na ně žádné extrémní letové časy neudělá. Musel jsem mu dát za pravdu. Ani já nejsem s kvalitou originálního packu NiMhů Spektrum 1500mAh spokojen. Jenže Vašek byl rozmazlen svým předchozím vysílačem MPX Evo 9. Ten měl vybaven 2S packem lionek o kterých v podstatě ani nevěděl. Navíc díky konstrukci vysílačů MPX, které jsou dělané pro napájení ze 6 článků NiMh/Nicd, nabíjel skutečně sporadicky. A to já byl na druhou stranu zvyklý nabíjet vysílač jak o život. U mé bývalé MX-22 měl originální vysílačový pack s popisem Graupner NiMh 1700mAh skutečně opovrženíhodnou kvalitu. Vašek je garantem výzkumně-technické platformy naší RC-undergroundové skupiny „Весёлие Спєkтристы“ a tak jsem nezaváhal a šel do výměny vysílačové baterie s ním. Počkali jsme si, až v našem modelářském obchodě patřičnou baterii dostanou a dva kousky jsme objednali. V mezidobí Vašek zjišťoval co a jak a pátral po zkušenostech uživatelů námi objednaných baterií.

Po shrnutí nabytých poznatků lze říci toto:

Na jedné straně stojí firma Spektrum, která jednoznačně lipolky do vysílačů nedoporučuje. To má několik důvodů :
1)plně nabitý pack lipolek má vyšší napětí než pack 8 NiMh. Sice je to asi o + 0,5V ale…2,4GHz technologie ve vysílači nevyužívá napětí 8 NiMh . Stabilizátorem je napětí napájecí baterie sráženo na pracovní napětí. Při použití plně nabité 3S lipol baterie bude stabilizátor asi přetížen a pravděpodobně bude dost topit. Vašek si myslí, že to vadit nebude, já to zatím budu řešit nabíjením baterky na 12V.

2)Dalším problémem je, že opět kvůli vysokému napětí, tentokrát však vybitého packu, pravděpodobně nebude fungovat alarm vysílače, oznamující nízké napětí baterie. Navíc lipol-pack je vybaven ochranným obvodem, zamezujícím přílišnému vybití baterie. Nastavené napětí této „pojistky“ je pro nás zatím neznámé.

3) Hledisko relativní nebezpečnosti lipolek obzvláště v procesu nabíjení. Diskutabilní, ale stát se může skutečně všechno. Z hlediska zájmu firmy nelze tedy doporučení nic vytknout. Je v pořádku.

Na straně druhé stojí řada spokojených uživatelů námi objednaného packu plus lehká reklamní masáž ze strany prodejce.

Jak se k tomu postavíme my?

Jednoznačně do lipolek jdeme. Na vlastní nebezpečí. Body 1) a 2) vyřešíme vřazením „oblbujících diod“ do napájecího přívodu baterie. Tím dosáhneme sražení napětí, vstupujícího z baterie do vysílače, na úroveň běžné NiMh baterie. Pro vysílač se nic nemění, alarm by měl fungovat normálně. Bod 3) je na osobní odpovědnosti každého z nás.

Co zbývá doladit?

Zbývá nám zjistit, jak funguje ochranná elektronika lipolky a do jakého napětí je lipolka ještě bezpečně použitelná. Vašek proto vzal svou zcela novou baterii, hodil ji na vybíjení a proces zdokumentoval. Výsledky mají určitou bezpečnostní rezervu – ve vysílači baterie nebude vybíjena proudem 0,5A . Nicméně pokud by tomu tak bylo, tak od té chvíle, co napětí spadne pod 10,8V jde dost rychle dolů a máte zhruba 12 minut na to, aby jste přistáli a dali nabít vysílač. Skutečnost ale bude pro uživatele výrazně příznivější a asi i méně dramatická.

Z nedbalosti a lehkomyslnosti, ale vědom si získaných poznatků, jsem začal lipolku ve své DX7 používat tak, jak ji výrobce stvořil. Výdrží jsem nadšen až „zděšen“. Od 20.4. jsem ještě nenabíjel, napětí mám momentálně 11,2 V. Dobu čistého provozu jsem detailně neměřil, na to přijde čas po dalším nabití. Momentální odhad vycházející z toho, co mi utkvělo v mé velice omezené paměti: tipnul bych si, že 4 hodiny čistého času rádio již na lipolku odvysílalo zcela určitě a nabíjet zatím nemusím. S původníma NiMhama bych měl ve stejném období za sebou 2-3 nabíjení a to hlavně díky „kvalitnímu samovybíjení“. Takže i přes zmiňovaná úskalí to zatím vidím jako krok kupředu. Samozřejmě na vlastní nebezpečí…